ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

SMYČCOVÝ KVARTET B MOLL

17. února 2010 v 18:44 | Klevka |  KULTURA
BEDŘICH SMETANA:
Z MÉHO ŽIVOTA - SMYČCOVÝ KVARTET B MOLL

Úvodem výňatek z jedné recenze:
Druhý smyčcový kvartet z roku 1883, Smetanovo poslední komorní dílo, je zároveň i jednou z jeho posledních skladeb vůbec. Ač neexistuje vlastní přímý a autentický skladatelův výklad díla (jako v případě prvého kvartetu), žádný z vykladačů Smetanova díla nepochybuje o tom, že je i tento kvartet - jak vyplývá z četných skladatelových dopisů - jakousi osobní zpovědí.
Za všechny alespoň jedna ze skladatelových výpovědí:
"Stran sazby této [první] věty jsem v rozpaku, věta je tuze neobyčejná ve formě a těžce k pochopení, jakási rozervanost vládne celou větou a bude, jak se mi zdá, dělat velké obtíže hráčům - je to následek mého nešťastného živobytí."
Jelikož se o tomto skladateli, bez nějž by historie nejen naší české hudební kultury byla velice ochuzena, napsalo už mnoho studií a biografií, my nechceme psát ani o jeho životě nebo díle, ani je nechceme hodnotit.
My se teď pokusíme zachytit, jaké nálady může vyvolat jeho smyčcový kvartet d moll, resp. jak jej může vnímat laický posluchač, který nenastudoval žádné osvědčené teorie ani recenze a při vnímání prezentované hudby spoléhal jen na své srdce:

"… 1. Jediný tón hned v úvodu ukázky jako výkřik raněné duše vtáhne posluchače do bolestné nálady. Společně s autorem se pak ponořujeme do jeho bolestně tichého rozjímání a bezmocně vnímáme jeho volání po-móz-mi, po-móz-mi, a pak ještě naléhavější ne-slý-ším, ne-slý-ším… a dokonce se obrací vzhůru … vo-lám-Tě, Bó-že… Opakující se motiv je chvílemi naléhavý, chvílemi upadá do rezignace, jakoby se už svému osudu odevzdával…
2. Nálada se mění do jakéhosi dialogu se sebou samým, kdy si chce připomenout ty uplynulé "lepší časy", a několik lehčích, tanečních motivů je smutnou reminiscencí jeho práce, která nás těší ještě i v 21. století.
3. Hluboké tóny střídající se s jemnou lyrikou i tichou náladou pomáhají naší představivosti pochopit, jak vlastně k tomu neštěstí došlo a co autor prožíval, když ho pomalu opouštěl sluch, prostě - jak "probíhal proces ohluchnutí".
4. Najednou vnímáme oživení nálady i snahu překonat depresi a krizi - jeho vitalita opět narůstá a autor získává sebedůvěru… Vydrží mu to?
Bohužel ukázka je nenadále "useknuta" /?/."

Závěrem opět slovo odborníka:
…Kvartet taky jisté rozpaky vzbudil - zcela nezvyklý ráz celé skladby, její stručnost, "nespojitost" a hutnost zůstaly ještě dlouho i pro Smetanovy ctitele jakýmsi projevem nezvládnutí tvůrčího procesu. Opak je však pravdou, toto dílo bezesporu předběhlo svou dobu a svou nekompromisností tak stavělo most mezi stoletími a právě díky výše zmíněným atributům se zařadilo po bok progresivním dílům 20. století.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama