ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

KDE SE VZALY KARTY

13. února 2010 v 0:49 | Klevka |  KARTY HRACÍ I VYKLÁDACÍ

MOCNÝ KOUSEK KARTONU
Hrací karty jsou "…obdélníkové kousky kartonu ve formátu padnoucím do lidské dlaně, tj. cca 6x9cm, které jsou na přední straně potištěné obrazovými motivy, číselnými údaji o hodnotě karty a symboly. Na zadní straně mají jednotný motiv, což zaručuje, že není patrný žádný údaj o hodnotě karty, která se má obrátit…"
To je řeč encyklopedie.
V řeči hráčů kanasty, mariáše, bridže nebo mnoha jiných her však spíše uslyšíme výrazy jako forhont, štich, flek, kontra nebo re… a spoustu dalších. Mnozí z nich jsou věrní vyznavači "karbanického" zaklínadla "Komu karty v ruce šustí, toho štěstí neopustí".
Každý z Vás už zajisté držel v rukou nějaký balíček hracích karet a byl jím více či méně fascinován. Mnozí si jimi dokáží příjemně ukrátit volnou chvíli, někoho zase mohla uchvátit lehkost, jak jediným tahem karetního listu lze přivolat štěstí /či neštěstí/ a jiného třeba upoutala jejich číselná magie nebo jejich schopnost působit na lidskou intuici.

KARTY NELŽOU
A třeba právě vás fascinovaly obrazy vaší minulosti, přítomnosti či budoucnosti, do kterých vám umožnily nahlédnout vykládací karty, když jste v kritické životní situaci nebyli schopní nést svůj úděl a pochopit ho, nebo jste dokonce v bláhové naději na zlepšení chtěli dostat svůj život pod kontrolu…

O tom, co karetní věštba může způsobit, pokud se s ní nezachází diskrétně, podává důkaz sám Giacomo Girolamo Casanova ve svém monumentálním románu Příběh mého života: "… Přišel jsem domů a naštěstí jsem ještě stihl uhnout před lahví, kterou po mně hodila Zaira, a která by mne zcela jistě byla zabila, kdyby mne byla trefila do hlavy. Zaira pak hodila sebou o zem a začala tlouci čelem o podlahu. Chvíli jsem si myslel, že zešílela, a přemýšlel jsem, zda nemám zavolat pomoc, ale za chvíli se zklidnila a začala mi nadávat vrahů a podvodníků se všemi peprnými přívlastky, na jaké si jen vzpomněla. A aby mne doopravdy usvědčila ze zločinu, ukázala mi pětadvacet karet přesně v takovém pořadí, jak ukazovaly mé mnohé hříchy, kterými jsem se dosud provinil…" Takhle líčí tento muž proslulý svou prostopášností a volnomyšlenkářstvím nepříjemný zážitek s jednou ze svých četných milenek, která neunesla nepříznivou karetní výpověď o svém svůdci. Odhalení jeho věrolomnosti vedlo samozřejmě k rozchodu milenců a ty "zlé" karty skončily v kamnech.

PŮVOD KARET
O původu karet se dosud napsalo už mnoho studií, které sledují jejich stopy do pradávné minulosti. V každé z nich se dozvídáme mnoho zajímavého o jejich historii, avšak pouze v jedné věci jsou si všechny práce úplně zajedno - že původ karet je záhadný.
V historických pramenech se dochovalo značné množství zpráv o jejich původu, který bývá zasazován do Číny, Korey ale i do Indie či Egypta, ale ty jsou příliš kusé na to, abychom si mohli udělat jasnou představu o vzniku a pronikání karet do celého světa. Vznik karet je opředen vskutku mnoha legendami.
Tak například je jejich původ připisován antickému filozofovi Chilanovi, který prý karetní hru považoval za nejvhodnější způsob, jak nechat chudině zapomenout na svou bídu. Na starých evropských kartách je zase často zobrazován bůh Merkur, jemuž prý lidstvo vděčí za tento dar. Jiná legenda praví, že karetní hra vznikla z dlouhé chvíle při obléhání Tróje - avšak motiv krásné Heleny se nedochoval na žádném karetním listu, což tuto teorii v zápětí vyvrací.
Není bez zajímavosti, že podobná legenda se traduje i o vzniku hry dáma i o vzniku hry v kostky.
O tajuplném vzniku karet mluví například následující kouzelná báje ze začátku 18. století: Místem děje teto báje by mohla být bájná Atlantida nebo období upadající slávy starověkého Egypta, ale také doba pádu římského impéria. Barbaři stojí za branami a město je odsouzeno k pádu. V hlavní svatyni se sešli všichni moudří a radí se, jak zabránit tomu, aby veškeré jejich poznatky, vědomosti a kolektivní moudrost, všechny jejich knihy a spisy, které barbaři budou pokládat za bezcenné, nebyly spáleny, a jak zachovat veškeré jejich vědění pro budoucí věky. Nejstarší a nejmoudřejší z nich usoudí, že jestli není možné se spolehnout na vznešené vlastnosti lidstva, bude lepší spoléhat na jeho hříšnou povahu, která by ty duchovní poklady pomohla zachránit. A tak vytvořili balíček karet a ukryli do něj ty nejvznešenější vědomosti, aby se tak díky slabosti lidí, kteří budou chtít hazardovat se štěstím, zachovala tajemství minulosti, budoucnosti, podstaty lidské existence i samotného času…..
Tento příběh je sice vymyšlen, zato je v něm zrnko pravdy - navzdory své zjevné jednoduchosti jsou karty ve svých výpovědích neskutečně komplexní. Uvedená báje, ač smyšlená, i úžasná komplexnost karetních výpovědí by nás tak mohly dovést k pochopení původu a vzniku samotných tarotových karet, který je nejzáhadnější.

Tajemný je už samotný název karet - T A R O T.
Ten může pocházet ze staroegyptštiny ze slov "královská /RO/ cesta /TAR/". Dnes se slovo tarot dává do souvislosti s tórou - tak se nazývá pět knih Mojžíšových, které tvoří začátek Starého zákona, a zákony židovského národa. V duchovních kruzích je slovo tóra interpretováno také jako Boží zákon. V souvislosti s dalšími teoriemi o egyptském, latinském a francouzském původu slova tarot americký znalec tarotu, P.F.Case, vytvořil kombinaci čtyř vyslovovaných písmen názvu takto: rota taro orat tora ator /= Kolo tarotu zjevuje zákon Hathory - zasvěcení/.
Spekuluje se také s tím, že Velká arkána tarotových karet nejsou nic jiného než Kniha moudrosti vytvořená egyptskou kněžskou kastou, která byla po tisíciletí předávána jen v těch nejokultnějších kruzích, a Mojžíš, který byl jako velekněz zasvěcen do egyptského mystéria, s odchodem izraelského národa z Egypta přinesl tyto karty do Palestiny. Tam prý byly karty propojeny s tajným židovským učením - kabalou, které ve 22 písmenech hebrejské abecedy ukrývá hlubší symboliku. A právě početní shoda těchto 22 znaků s 22 kartami Velké arkány mění tuto domněnku na pravděpodobnou tezi o původu karet.
Bez ohledu na staří těchto karet /5.000 - 500 let/ zůstává faktem, že se v nich zachovává moudrost z pradávných dob, která má kořeny v hlubinách kolektivního nevědomí a sahá až k prapočátkům vývoje lidského vědomí. Ve své hluboké symbolice ukrývají karty učení o životní cestě člověka, jak to názorně líčí i "naše" legenda.

PŘÍCHOD KARET DO EVROPY
Při studiu historie karet se často setkáváme s názorem, že do Evropy je mohli přinést buď cikánští kočovníci odněkud z Asie, čímž je míněna zejména Indie, nebo mongolští nájezdníci, a nebo poutníci putující ze Svaté země zpět do Evropy.
Nejpravděpodobněji to však asi byli křižáci, kteří se vraceli ze svých "svatých" výprav proti nevěrcům z východu, což by svědčilo o "egyptském" původu karet. Nicméně karty, zejména ty evropské, jsou pravděpodobně propojením islámského a západoevropského symbolizmu.
Podle této teze se hrací karty, jak je známe dnes, pravděpodobně vyvinuly z Malých Arkán tarotu. Jejich čtyři symboly se dávaly do souvislosti jednak se čtyřmi stavy ve středověku nebo se čtyřmi posvátnými insigniemi Keltů, ale i se čtyřmi atributy indických božstev, avšak především se čtyřmi živly.

Hrací karty se ovšem mohly vyvíjet i paralelně s tarotovými kartami, protože při jejich srovnání si nelze nevšimnout, že je mezi nimi přímý vztah: Oba karetní systémy mají čtyři srovnatelné symboly: srdce, piky, kára, kříže /žaludy/ na francouzských kartách jsou ekvivalentem k symbolům pohárů, disků /mincí/, holí /žezel/ a mečů na těch tarotových. Na francouzských kartách najdeme i podobné rozlišení elementů na mužské /oheň a vzduch/, které jsou černé /kříže, piky/, a ženské /voda a země/, kterým odpovídá červená barva /srdce, kára/.
Obdobný systém nacházíme i v dalších karetních systémech /Španělsko, Itálie/, které vznikly nebo se z nich vyvinuly později. Na německých kartách se pak jako symboly objevují "zvonky" /rolničky, u nás "kule"/, žaludy, listy/zelen/ a srdce. Avšak zatímco tarotové karty mají komplexnější obsah, hrací karty jsou jednodušší a ve své výpovědi přímější a jednodušší.
Při sledování stop hracích karet do minulosti zjišťujeme, že všechny se ztrácejí ve 13. století. V roku 1240 se sice na církevním sněmu ve Worcesteru uvádí jakási Hra pro krále a královnu, ale není zcela jasné, zda jde o hru karetní. Až různé doklady ze 14. století, z nichž vychází najevo, že "…karetní hry se zakazují…", jsou prvními záchytnými body.
O době počátku karetních her na našem kontinentu by mohl svědčit první doložený písemný zákaz používání " Modlitební knihy ďábla" z roku 1367 z Bernu - takto totiž církev nazývala hrací karty té doby. Pátrání po době "importu" hracích karet do Evropy nás přivádí i do Čech, a to díky jedné vědecké práci o počátcích obchodování v Českých zemích. V ní nacházíme zmínku o tom, že už v roce 1340 čeští šlechtici hráli karetní hry a že císař Karel IV. tuto hru zakazoval. Jeho zákaz se však zřejmě netýkal samotných karet - ty se vyráběly dál, jak o tom svědčí dobová zmínka o Jonathanu Krayzelovi z Norimberka, který v té době už působil v Praze a proslul svými ručně malovanými kartami....
(Pokračování v článku KARTOMANTIE)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Simí & Elí Simí & Elí | Web | 13. února 2010 v 0:51 | Reagovat

moc dlouhe nechce se mi to číst cele :D

2 coloury-graphic coloury-graphic | Web | 13. února 2010 v 0:51 | Reagovat

super blog

3 Jana Jessica Jana Jessica | 24. června 2016 v 8:24 | Reagovat

Díky moc za článek, pomohl mi! :-)

4 Averic Averic | Web | 14. července 2016 v 19:38 | Reagovat

Krásné shrnutí moc krásně rozepsané.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama