ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

BRIDŽOVÉ PRELUDIUM

19. dubna 2010 v 13:48 | Pavel |  KARTY HRACÍ I VYKLÁDACÍ
rr

Nyní zlehka pár slov o tom, jak to vypadá, když se parta dospělých seniorů sejde na bridži.
Nejprve jsou pozdravy. - To je zvláštní co? Všichni to ovládají.
Pak hovory dvojic o tom, co, kdy, kde. Pak dotaz o tom, kdo si dá kávu nebo čaj a už se někdo chystá vyplnit ostatním jejich přání. Nikdo nemusí určovat, kdo se věci ujme (viz foto níže). Pak přijdou dotazy: Nevíš, jestli Eva přijde? A co je s Jaroslavem? Ti nejvíce zanícení hráči už vytahují karty a sedají ke stolu a pobízejí ostatní, aby si přišli vytáhnout svou kartu z balíčku, aby se losem rozhodlo, kdo bude hrát s kým.
Mezi hráčkami (a těch je více, jak už to v dospělosti bývá) jsou takové, které na začátku, kdy se začaly seznamovat s hrou, měly zkušenosti s žolíky, některé s kanastou, jiné zdatně hrávaly mariáš, ale i tak odvážné, které se tuto karetní hru naučily od nuly. Tou nulou rozumějme, věděly, jak vypadají karty, nic víc. Všechna čest jim. Neměly učení snadné, ale zvládly to. Mohou být vzorem pro ty, které si netroufají.
Konečně je vylosováno- velká karta hraje s velkou, malá s malou. U dvou stolů se začíná hrát.
V zájmu ochrany osobnosti dostanou naši hráči neutrální názvy Sever, Východ, Jih, Západ a tak můžeme glosovat jejich počínání.
Sever si vylosoval K (krále), nikdo nevylosoval eso, a tak "král" má povinnost rozdat těch 52 karet. Ku podivu to trvá dost dlouho, protože se rozdává po jedné kartě, a poněvadž při tom si ještě povídá s ostatními, najednou zjišťuje, že neví, kde v rozdávání přestal. Po chvíli se to vyjasní. Někteří zručněji, jiní opatrně počítají a posléze potvrdí, že mají skutečně 13 karet.
Během rozdávání musí Jih - to je partner Severu - zamíchat druhý balíček karet. A je tu další problém. Má ho odložit pravou rukou na pravý roh stolu. Tam ho po sehrávce najde levou rukou Východ a dá soupeři (tj. Severu) sejmout, a pak pěkně rozdává. Problém je v tom, že pojmy vpravo a vlevo nejsou pro každého člověka tak jednoznačné a automatické. Různá odborná zkoumání prokázala, že až 30% lidí s tím má droboučký, drobný, ale někdy i výrazný problém.
roz
Je pozoruhodné, že se opakovaně objeví rozepře, kdo má dávat teď a kdo dával předtím, neboť rozdávající má tu výhodu, že je první na řadě, aby hláškou oznámil, kterou barvu navrhuje jako barvu trumfovou, nebo aby slovem Pas předal slovo následujícímu hráči.
Když si hráči skládají a seřazují karty do vějíře v ruce, měli by mlčet a nedávat žádnými slovy, ani vzdechy nebo posunky najevo, jak jsou spokojeni s listem, který dostali. To je samozřejmě často kámen úrazu.
Tak namátkou: "Kdo mi to rozdal? To snad ne! Nic moc. To snad není možné…"
Hráči pak hlásí své licitační nabídky, a to v pořadí "jak se točí ručičky hodin" - některým hráčům trvá dlouho, než si skutečně osvojí pořadí barev, které se zdá jednoduché, ale nakonec to jde.
Další "zádrhel" je v tom, že po první nabídce vyslovené hláškou musí být každá další hláška "dražší". Po hlášce 1srdce♥ může Východ nebo kdokoliv z dalších u stolu ohlásit 1 pik ♠, ale už nemůže ohlásit ani 1 kříž♣, ani jedno káro ♦. Musel by ohlásit 2 kříže nebo 2 kára.
V bridži platí pravidlo, že nejlevnější barvou je ♣ (kříž neboli tref), 1♦ je vyšší nabídka, 1 srdce ♥ je dražší nabídka, 1 pik♠ je ještě dražší a pak následuje nabídka 1 bez ("jeden bez trumfů" označovaná obvykle 1 BT).
Postupně pak mohou následovat hlášky 2, 3, 4 až 7 v některé barvě či 7 BT jako maximum.
Co ta čísla 1 - 7 znamenají? To je počet zdvihů převyšující povinný počet 6, který se hráči zavazují uhrát, aby vyhráli licitovanou hru.
A v této chvíli mnohdy končí legrace a začíná stoupat adrenalin. V místnosti je najednou soustředěné ticho...




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama