ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

...PRADLENKÁM

6. května 2010 v 11:13 | ALICE |  BEJVÁVALO...

Rowenna: Lehce milostná o pradlenkách

Kdo vybělí mrakům podolky
a do kolíbek je položí?...
když je den velkého vyváření
ženy jsou vláčné
a milování
škrobem voní

Tyto roztomilé verše jsem našla na serveru Písmák a dovoluji si je ocitovat jako motto ke vzpomínání paní Alice na doby pradlenek...

AAA
"V září 2009 jsme s Ostravskou univerzitou (Setip) navštívili Slezské muzeum v Opavě, které nám poskytlo k vidění mnoho zajímavých věcí, mimo jiné také výstavu Jak se pralo dříve. Jednalo se o pomůcky na praní z minulého století, na které se všichni dříve narození dobře pamatujeme, ale dnešní generace už ne. Dnešní mladí lidé jsou zvyklí dát špinavé prádlo do velmi důmyslně vymyšlených automatických praček, zapnout příslušný program a více se o prádlo nestarat. Jak pračka ukáže, že je vypráno, prádlo vyndat a pověsit. Mnohé automatické pračky mají i sušičky, kde se prádlo po vyprání usuší, což je výhodné hlavně pro menší byty. Pak se prádlo musí už jen vyžehlit.
Tak tomu ovšem nebylo před 80 - 90 lety, kdy měli střední a vyšší vrstvy obyvatelstva najatou pradlenu nebo dokonce stálou služebnou, která měla za povinnost prádlo ručně vyprat ve sklepní místnosti, které se říkalo "prádelna".
n
V prádelně byla v rohu místnosti postavena kamna s velkým kotlem, kde se bílé prádlo vyvařovalo. Kotel sloužil jen pro ohřátí vody na praní, která se pak hrncem přelévala do dřevěných necek, které stály na lavici k tomu účelu určeným. V neckách se pak prádlo ručně drhlo rýžovým kartáčem. Aby špína lehčeji s prádla šla dolů, muselo se v předvečer toho dne prádlo namočit do teplé vody se sodou, nebo rozvařeným mýdlem Schicht, které bylo v té době nejlevnější.r
Prací den byl tehdy v rodinách velkou události a musím po pravdě říct, že jsem tyto dny neměla nijak v oblibě. Jednak se muselo brzy vstávat, asi tak ve čtyři hodiny ráno, aby v prádelně byla připravená horká voda a mohlo se začít včas prát, a prádlo se v příhodném počasí ještě téhož dne mohlo v zahradách nebo na dvorku usušit. V zimě nebo při špatném počasí se sušilo na půdě. 
Suché rovné prádlo (to bylo povlečení, plachty, ručníky, utěrky a různé jiné věci) se nakropené chodilo mandlovat. Tehdy ještě nebyly elektrické napařovací žehličky jako dnes, hospodyňky musely žehličky ohřívat na kamnech, takže si tím mandlem usnadňovaly svoji práci, žehlilo se jen to, co se nemohlo vymandlovat (na příklad košile, halenky a jiné). Mandl se skládal ze dvou válců pokrytých plátnem, na které se prádlo namotávalo a otáčivou silou stlačovalo, až bylo vyhlazené.m
Později byly vyvinuté kyvadlové pračky, které přesto, že usnadňovaly pradlenám práci, měly k automatickým pračkám daleko. Prádlo se ještě muselo v kotlích vyvařovat a horké přendávat do kyvadlové pračky, kterou musela nějaká osoba obsluhovat. Její práce spočívala v tom, že s prádlem se muselo alespoň 20 minut nepřetržitě v pračce kývat. To vše se tehdy dělalo ručně, bez přispění techniky. Byla to předchůdkyně elektrické  vířivé pračky, která rovněž nebyla dokonalá.
p
Prádlo se v kotli vyvařovalo a horké přendávalo do  elektrických vířivých praček. Jejich princip spočíval v tom, že prádlo se  pomocí hliníkové vrtulky několik minut otáčelo, až bylo čisté. Pak se vyndalo a vyprané máchalo v několika vodách. Ručně se ždímalo, až se na ždímání vymyslela elektrická odstředivka. Ale i to už byl veliký pokrok. Tyto vířivé pračky a odstředivky se postupně zdokonalovaly až do dnešní podoby, kde je spojeno vše v jednom.
Stejné to bylo i s žehličkami. Dnes se nacházejí elektrické napařovací žehličky téměř v každé domácnosti, nemusí se prádlo kropit a žehlí se…
Dnes si  už ani neumíme představit život bez elektřiny, jsme na ní závislí nejenom s pračkami, sušičkami, či žehličkami, ale vše se točí, aniž bychom si to uvědomili, kolem ní."
žž
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Anna Halíková Anna Halíková | E-mail | 6. května 2010 v 21:47 | Reagovat

Milá Evičko,k článku o pradlenkách mohu dodat jen to, že já sama jsem prožila celý vývojový proces praní až do dnešní automatické pračky bez sušičky.Moje babička na Stožku prala u kadlubu ,tak že prádlo tloukla takovým dřevěným válcem na kameni, pak si vytáhla z kadlubu/vydlabaný kmen stromu, který sloužil jako studně/vodu a prádlo splachovala. Jaké mýdlo používala nevím. Já jako dítě, když jsem už byla dost silná tak jsem kývala v kývací pračce, to se poprvé kývalo 100 krát, pak se bílé prádlo vařilo v kotli a pak se kývalo ještě 40 krát a barevné bez vaření také 40 krát a pak jsme šli znečišťovat potok, protože jsme tam vozili na dvoukoláku prádlo vymáchat.Tenkrát se pralo v nastrouhaném mýdle a vůbec se neuvažovalo o nějakém životním prostředí.V tom samém potoku moji bratři lovili pod kameny pstruhy.Pak přišel Sam pere sám a trochu to praní ulehčoval,zato potok zřejmě trpěl.My jsm totiž měli vodu z vlastní studny, která v letních měsících měla velmi málo vody a tak jsme i užitkovou vodu vozili z potoka. K tomu všemu chci jen říci, že jsem ten prací den s maminkou měla docela ráda.Trvalo to skoro celý den,ještě se modřio a škrobilo a sušilo venku.Pokrok pak byl, když otec opatřil nějakou ruční ždímačku a to jsme už máchali v pračce ale za kvalitu bych nedala ruku do ohně. Pak přišla pračka vířivá i se ždímačkou a musela se držet, jinak při ždímání tancovala.Ale to už asi všichni ví. Chtěla jsem tímto příspěvkem jenom říci, že my jsme prošli takovými stádií pokroku, že to už dnešní mladí s těmi MP3,internety v mobilu apod nemohou dohnat. :-)

2 babileto babileto | E-mail | 6. května 2010 v 22:53 | Reagovat

[1]: Milá Aničko, Alice i já Ti děkujeme za všechny mladší generace, které tohle nezažily, za doplnění... Já sama si z mých prázninových zážitků u babičky pamatuji, jak jsme (ještě i v šedesátých letech min. stol.)"pístem" - delší dřevěná plácačka - tlukly prádlo na "válovu" - obrovské dřevěné koryto na návsi, kterým stále protékala voda, a tam jsme je i máchaly. Na vypuštění vody z koryta vždy čekaly už celé zástupy bosonohých dětí, aby se mohly v té šplouchající vodě cákat...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama