ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

BAŤŮV KANÁL

5. července 2010 v 23:43 | KLEVKA |  LETEM-SVĚTEM
Před dvaceti lety se v Evropě zvedly závory železné opony, a tak se náš národ chatařů rázem stal  národem turistů, protože konečně mohl začít cestovat i za hranice svých snů. Hlad po poznání (nejen) cizích zemí je pro něj příznačný až do dnešních dnů. Nejinak je to u seniorů, kteří využívají každou příležitost vycestovat za obzory svého (pří)městského bytečku, a pokud právě neletí někam za oceán , nebrázdí světová moře nebo se nevěnují své zahrádce, využijí volné místo v domácím zájezdovém autobuse, nasednou a jedou…
jr
Nám se tentokrát naskytla příležitost zúčastnit se jednodenního výletu, jehož první částí byla projížďka po Baťově kanálu. Když jsme přijeli do první destinace našeho výletu, do Otrokovic, už z dálky jsme vyhlíželi, kde se konečně zaleskne nějaká vodní hladina a kde pak uvidíme nějaké příhodné plavidlo. Netrvalo to dlouho - v otrokovickém přístavišti už kotvila nevelká loď, která byla rezervovaná jenom pro naši skupinku. Nastoupili jsme a všichni se samozřejmě hrnuli na horní, otevřenou palubu, aby nám neuniklo nic z toho, co nám na trase nabídnou přírodní scenérie nebo dovedná mmmtechnická zařízení zbudovaná lidskou rukou. Po dlouhém období dešťů v červnu jsme se obávali záplavy komárů u této rozsáhlé vodní plochy, ale naštěstí jsme jich zůstali ušetřeni, a tak jsme se mohli plně věnovat naší plavbě, protože počasí nám opravdu přálo…
Krátký úvodní výklad plavčice nás seznámil s technickými parametry kanálu, s jeho provozem i stručnou historií.  Škoda, že mluvila bez mikrofonu, protože její hlas byl unášen větříkem nad řekou - slyšela ji jenom ta část posluchačů na lavičkách, ke které byla v danou chvílibk  otočena tváří v tvář. A tak jsme místo výkladu  raději sledovali, jak loď tiše klouže po hladině Moravy, jak za sebou nechává širokou zvlněnou "brázdu", očima jsme sekkk  vpíjeli do malebné přírodní scenérie, kterou nám na obou březích nabízela zdejší krajina,  ačkoli ji tu a tam rušila panelová zástavba v povzdáli …
Zdravili jsme se s milovníky vodáckých sportů na kanoích i ty v hausbótech a těžko říci, kdo komu záviděl víc. Přišly ke slovu i digitální fotoaparáty, ty byly v plném provozu nejen na otevřené palubě, jejich záblesky nás oslňovaly i na dolní palubě, kde jsme se mohli "posilnit" nějakým nápojem nebolod  něčím hutnějším. U barového pultu se tam prodávaly i pohlednice, mapy a různé upomínkové předměty. V přední části vpravo zde byl i malý řídící pult s počítačem, u kterého poklidně seděl kapitán, hleděl na  obrazovku a mačkal knoflíky… A tak ti, kteří ještě pamatují staré časy "propelerů" na Vltavě nebo na Dunaji, marně hledali na lodi kapitánský můstek s velkým kormidlem (nebo dokonce kormidelníka v "matrózkách")...
Některé úseky této vodní cesty, která dnes slouží jenom turistickým účelům, vedou korytem řeky Moravy, jinde vede trasa uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Naše trasa vedla dosud řečištěm Moravy, proto jsme s napětím očekávali tu chvíli, kdy se loď ocitne ve zdymadle...  40 minut plavby uplynulo neuvěřitelně rychle a už jsme se blížili ke Spytihněvi, k nejzajímavějšímu úseku naší plavby- zde musela loď proploutspiti..  plavební komorou. Obrázek vpravo dole ukazuje začátek kanálu, vlevo dole - "výjezd" ze zdymadla.  Těch komor či zdymadel je na celé 53kilometrové trase kanálu 13 a 11 z nich je ovládáno automaticky, dálkovým ovladačem. Se zaujetím jsme sledovali, jak se pomalu otevírají první vrata zdymadla, jak lodivod s přehledem vmanévroval loď do toho "úzkého" prostoru, do kterého se podle našich odhadů ta loď přeci nemohla vejít, jak se po zavření prvních vrat začala vyrovnávat hladina - v našem případě klesala. Všichni jsme se tlačili u zábradlí a sledovali, zda se loď "neotře" o zdi komory- zprava nebo zleva, bylo to docela napínavé, ale lodivodvrata  zvládl tento manévr perfektně a s přehledem. I diváci na mostě nad zdymadlem se zaujetím sledovali tuto "podívanou". Samozřejmě každý dával nahlas k dobru své zaručeně správné odhady nebo "zasvěcené" tipy, o kolik klesne hladina v komoře - docela jsme byli zklamaní, že to bylo pouze o nějakých 50-60 cm, když v propagačním materiálu se uvádí, že rozdíl výšek vodní hladiny na této vodní cestě dosahuje až 13 metrů! Loď se pomalu přiblížila k druhým vratům, která se mezitím už otevřela, a poklidně vplula do kanálu. My jsme s ní však už nepluli daleko, protože po několika metrech se loď otočila do protisměru, u malého výstupiště přirazila ke břehu a zde naše plavba končila - zpáteční cestu s touto lodičkou absolvovali už jiní cestující.bk-bk
Vystoupili jsme vlastně jen kousek od pravého břehu řeky Moravy. Její koryto bylo zde úplně vyschlé, a když jsme se přiblížili k mostu, tam jsme viděli, proč zde končí plavba jejím řečištěm a pokračuje kanálem - výškový rozdíl zde byl opravdu značný (nějakých 8-10 metrů!). Absolvovali jsme jenom krátký pěší úsek k mostu, dalších pár metrů po mostě nad zdymadlem - to jsme si jej ještě mohli prohlédnout. Ti méně technicky zdatní ještě chvíli "žasli" nad dovedností lidského umu i rukou, které dokázaly vymyslet a zhotovit tak dokonale těsné zařízení, jakých se na v celém světě používají desítky a v podstatně větším měřítku - viz třeba Panamský průplav, který je snad nejfrekventovanějším kanálem na světě.
Ale už jsme se blížili k parkovišti, kde na nás čekal náš autobus, aby nás odvezl do další destinace toho krásného výletu. Do zámku v Buchlovicích. Tam jsme se nechali unášet krásou barokního zámku i zahrady, kde  nám neušla ani úchvatná krása fuchsií a jejich barevná rozmanitost ...buchl
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hanka-Bonaccia Hanka-Bonaccia | Web | 7. července 2010 v 21:28 | Reagovat

Díky milá Evi, za dobrý tip!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama