ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

KRUTOMLUV SE OPRAVDU ZLOBÍ?

11. července 2010 v 16:05 | KLEVKA |  ÚVAHY O DNEŠKU

Post Scriptum aneb PRE-SCRIPTUM

PS jakožko dodatek dopisu či jakéhokoliv textu se samozřejmě vkládá na jeho závěr. Já jej však musím dodatečně předsunout, tedy použít PRE-SCRIPTUM K následujícímu textu, který byl reakcí na TÉMA TÝDNE vyhlášeného administrací tohoto blogu. Nevím, zda došlo k technické chybě nebo se text Krutomluvovi prostě nelíbil, text se v seznamu článků jednoduše neobjevil (vložen v neděli 10.7. 2010 v 16:05). Proto prosím čtenáře, aby mi prominuli změnu názvu z KRUTOMLUV  na KRUTOMLUV SE OPRAVDU ZLOBÍ ? i přesunutí článku (13.7. 2010) do jiné rubriky - není to změna způsobená mou náladou ani rozmarem.

(Téma týdne - KRUTOMLUV)
Postrach se zlobí! Zlobr je zlý! Krutomluv je krutý! Hlídací či Zuřivý pes zuří …
Postrach, Spytihněv, Krutomluv, to vše jsou jména, která zcela přirozeně vzbuzují …respekt? ... obavy?.... strach? Vždyť to je horší než ve školních škamnech!
Zřejmě označují člověka přinejmenším přísného, ale je to i člověk NECHYBUJÍCÍ? Nebo jsou ta jména mimikry, za kterými se ukrývá člověk chápající, lidský, a proto - také chybující?
Vlastně bych neměla psát žádný příspěvek na toto téma, protože "hrůzu" jsem měla já, když jsem před nějakými 16 lety měla pro ředitele napsat svou první zprávu na počítači. Pak jsem jej sice používala jako skvělý psací stroj, ale v životě by mne nebylo nenapadlo, že jednou budu psát příspěvky do jakéhosi blogu. "Tykat" jsem si s počítačem začala teprve nedávno, takže proti mladé (a co teprve té nejmladší!) generaci, která nasávala počítačové dovednosti už z kojenecké láhve, jsem v značné nevýhodě, protože neovládám ještě všechny jeho finesy - jenom takové ty základní dovednosti, které stačí na to, abych si mohla založit blog a ukládat na něj to, co napíšu a co chci, respektive musím ještě lidem sdělit.
Z předchozího tedy plyne, že si zde (teprve krátkou dobu - předtím nebyl čas na takovou kratochvíli) vedu blog, o němž si myslím, že je (převážně) autorský, jakýsi deníček myšlenek, zkušeností, zážitků a dojmů, ale i poznatků - vždyť "člověk má celý život na to, aby se učil". "Vyjádřili" se na něm i mí dva kamarádi, ale to je spíše "výjimka, která potvrzuje pravidlo". A tak mi jednou jeden z nich řekl: Proč nepřihlásíš svůj blog do autorského klubu?! Sice jsem se na chvíli zamyslela, ale rychle jsem řekla "ne".
Nechci přihlašovat svůj blog do autorského klubu, a tak ani moc často nesleduji diskusi na jeho stránkách. Nejen proto, že nemám odvahu konkurovat mladým "blogerům", důvodů je několik.
Tak nejprve proto, že s tím počítačem to opravdu (a bohužel) ještě neumím tak, abych vytvářela vlastní grafiku, pak …prvním dojmem ze čtení recenzí byla přísnost, která však působí trochu rozporuplně, … dále se na něm prý nesmí objevovat "cizí" fotografie - i když to jsou pouze ilustrační fotografie k autorským článkům (?), zato se zde setkávám s videi z YOU TUBE (původní?) a např. i s takovým hodnocením jako "to video je dost dobrý článek"… - lze srovnávat různé formy sebevyjádření - např. fotografie/video-psané slovo - jako rovnocenné a podle stejných kritérií, přičemž obojí má svá samostatná kritéria hodnocení jejich úrovně? Pokud jsou na blogu vkládány jenom fotografie (nebo vlastní grafická tvorba), jak je lze srovnávat s čistě "textařským" blogem…? Jako broskve s meruňkami? - i když jsem už takovou broskvo-meruňku skutečně jedla - ani ryba, ani rak…
Někdy se také trochu divím, jaký druh tvorby zde "splňuje" estetická kritéria (estetika = KRÁSNO) a bezděky se musím ptát "o čem to je?"… A co vzkazy typu "hlasni na mne" a podobně? Rovněž se divím, vlastně to mne pobuřuje, co rodilí Češi dělají s jazykem,  jehož psanou podobu před více jak tisícem let dostali do vínku od věrozvěstů, jak nerespektují (nebo neumí?) pravopis nebo morfologii a stavbu věty, jak svůj jazyk nekultivují… a slovník?! To se však týká žurnalistiky obecně, bohužel. Jsem člověk konzervativní, tj. vyznávající hodnoty lidské i morální a vážící si všeho, co vytvořil lidský um i ruce, a - co je naše. Tedy i jazyka. V Čechách jazyka českého, a to nejsem Češka…
A že zde - na blogu.cz - nacházím tolik angličtiny (!?), to pak jako lektorka cizích jazyků ve výslužbě lituji, že jsem tyto autory neměla ve svých kurzech, a pří čtení názvů některých blogů (i článků) si připadám jako v nějaké fantaskní, cizí krajině, která má svůj vlastní jazyk … Přitom jsem celý život prosazovala myšlenku, že učit se cizí jazyky je nezbytné! Co ale potenciální čtenáři (lidé nad 35-40 a výše), tedy "průměrní" lidé, neznalí angličtiny (myslící, mluvící a píšící česky), pro ně snad tyto blogy nejsou, nebo pro ně autoři dělají i nějakou českou alternativu? Nebo jsou jejich autoři pak jaksi automaticky zajímavější … nebo o něco lepší... ?
Navíc … blogy zveřejňující pouze fotografie mladých slečen ve stylu "barbie" mi připadají "trochu" mimo realitu a připomínají reklamní stránky některých časopisů; myslím, že jsou více o grafické dovednosti - před ní však klobouk dolů! Nebo je to vlastní realizace snu o modelingu…?
… a tak dál a podobně…
Promiňte, vlastně jsem se chtěla vyhnout hodnocení jiných lidí.
A tak si myslím, že Krutomluv (a jeho/její "tým") nemá snadnou práci, přesto by to chtělo pár "recenzentských" vylepšení v duchu tradice, jakou čeští (nejen literární) AUTOŘI požívali kdysi doma i ve světě…a ještě požívají (ale pozor! - nemám na mysli Entropu). Tradice představuje nejen hodnoty, ale i vychovává - nezahazujte ji, vždyť z ní jsme vyšli…ENTROPA
  Právě jsem asi porušila pravidla "autorského" blogu! (Ilustrační obrázek je  ze stránek www.macek.cc)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama