ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

Fantasta v plenkách

24. října 2010 v 20:05 | KLEVKA |  TÉMA TÝDNE
FANTASY jako téma týdne tohoto blogu mladých bylo zřejmě podníceno spíše milovníky té "fantasy", kterou mladé a mladší i nejmladší generace důvěrně znají z počítačových her, snad okrajově i z filmů science fiction. Její původ je nejen z hlediska etymologie slova ve fantazii, která provází lidstvo od jeho kolébky, kdy člověk, svým omezeným chápáním nebyl s to vysvětlit si například některé přírodní úkazy a jevy, a tak v pocitu bezmoci začal vymýšlet různé historky, z nichž pak vznikaly útvary známé jako mýty, báje, legendy, pohádky…
Do světa fantazie se lidé utíkali také v dobách, kdy realita byla "neúnosná" a na světlo se mohla dostat jen v podobě různých "fantaskních" obrazů, jako její alegorie. To měl asi na mysli Jean Paul Gaultier svým výrokem "Fantazie je jediná zbraň v boji proti skutečnosti".
Francisco Goya zase řekl:
"Fantazie opuštěná rozumem plodí nemožné stvůry. Spojená s ním je matkou všech umění a zdrojem jejích zázraků"
. Kdo zná jeho dílo, dobře ví, jak se tento názor uplatnil v jeho tvorbě.
Při této příležitosti si nemohu nevzpomenout na nedávný kratičký okamžik, který ve mně zanechal hluboký dojem a spoustu otázek.
Bylo to letos, prvního září, kdy spousta školáků zasedla opět ve školních lavicích, mezi nimi i prvňáčkové, kteří mohli poprvé srovnat svou dětskou iluzi o škole, na kterou se většina z nich určitě těšila, s realitou té opravdové školy. Jedna televize hned tentýž večer vysílala šot, nazvěme jej jakousi kratičkou reportáží o dojmech prvňáčků z té úplně první hodiny, kterou strávili v opravdové škole, a která může na dlouho poznamenat jejich vztah ke škole. Mezi několika "staršími" žáčky mělo dojít na školní chodbě k nějaké potyčce, kterou musel řešit a také vyřešil jeden z učitelů. Redaktor se poté před budovou školy ptal prvňáčků, kteří byli svědky té šarvátky, co říkají na to, jak pan učitel spor vyřešil. Holčičky přikyvovaly hlavami, že ano, že jim hezky domluvil…, kluci většinou mlčeli. Kamera se mezitím zastavila na chlapečkovi, jehož oči těkaly z jednoho spolužáka na druhého a v kterých bylo cosi neklidného, co "dychtilo" dostat se ven…
 Nakonec si jej všiml i redaktor, oslovil ho a klučík vyhrkl:
"No, to kdyby tam byl XY (zřejmě akční hrdina některé počítačové hry), ten by vzal svůj … (nějakou zbraň) a všechny by tam postřílel!" Jeho dech byl zrychlený vzrušením a nebylo možné si nevšimnout, jak vnitřně celou akci prožíval … To, co řekl, prýštilo z jeho srdíčka velice upřímně, byla jsem přesvědčená, že tomu věří jako jedině možnému - a správnému - řešení… Na jménu hrdiny či zbraně nyní opravdu nezáleží, jde o to, že tento šestiletý hošík byl přesvědčen, že měl či našel řešení, které by byl asi i sám v dané situaci použil, a snad dokonce sebe sama viděl v roli toho hrdiny. Hrdiny, který přijde z jeho světa fantazie řešit situaci reálného světa... přijde ze světa, v němž se vítězství nedosahuje převahou ducha, ale v němž dominuje síla… Mysl toho dítěte, "odkojeného" akčními počítačovými hrami, teď asi bude mít co dělat, aby tu svou počítačovou "realitu" sladil s novou realitou všedních dnů. Jak bude tento chlapeček uvažovat za deset - patnáct let, bude snad chtít realitu života přizpůsobit té své počítačové "realitě"?
Ne, vůči snění nemám námitky, i člověk minulosti snil, jinak by se nebyl mohl pozvednout ke hvězdám a nebyl by vymyslel tolik krásného v literatuře, hudbě, výtvarném umění… Snil o dobru, kráse, věčnosti, ale ne o násilí nebo ničení. (Pokud ano, pak to byl člověk nemocného ducha, ano, i takoví ovlivňovali dějiny lidstva…)
Jestliže jsme kdysi při poslouchání pohádek byli oblažováni kouzlem vítězícího dobra nad zlem, proč tomu není tak i v tom počítačovém světě… Nemluvě o tom, že dovednosti školní mládeže ovládat joystick daleko převyšují jejich dovednosti psát a číst, čímž mám na mysli schopnost koncipovat nějaký vlastní text (o pravopisu pomlčíme) a nezájem o poklady národní a světové beletrie. A co to je za dovednost počítat pomocí kalkulačky malou násobilku?
Pro připomínku ještě trochu "historie" o tom, jaký byl účel zavádění počítačů do škol:
rychlý rozvoj vědy zejména v druhé polovině dvacátého století ukázal nutnost odbourání encyklopedických vědomostí žáků, proto bylo zapotřebí najít způsob, jak jim tu stále narůstající sumu vědomostí zpřístupnit či usnadnit jejich zvládání. A tak nová koncepce školství se zaměřila na zavádění počítačové techniky do škol a výuku počítačových technologií. Jejím ideovým cílem bylo naučit školní mládež hledat informace a pak ji učit s těmito informacemi pracovat a zpracovávat je, tedy rozvíjet všechny stránky lidského intelektu …
Jak se tato idea naplnila, to snad vědí nejen učitelé středních a vysokých škol, a rozborem výsledků tohoto záměru by se daly sepsat tisíce stránek.
... a jestliže dnes už je docela konkrétně propočteno, za kolik let náš rodný jazyk bude čelit svému zániku, to už bohužel není žádná FANTASY
f
(Použité obrázky z "google.obrázky") 
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama