ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

AÏVANHOV: MYŠLENKY - PROSINEC

1. prosince 2010 v 10:42 | O.M AÏVANHOV |  SPIRITUALITA

om

15. PROSINEC
Proces, kdy člověk sestupuje z nebeských oblastí do světa matérie, nazýváme involuce; během sestupu se vzdaluje od prvotní záře a zatěžuje se stále hustšími substancemi až po hmotné tělo. Symbolicky jej lze přirovnat k zimě, která nás svým chladem nutí oblékat si stále více vrstev oděvu, od tílka až po zimní kabát. Chce-li se člověk vydat na zpáteční cestu vzhůru, musí se nyní svlékat, tj. osvobodit se od všeho, co jej zatěžuje. Už by se neměl zabývat žádnou zbytečnou prací nebo aktivitami, které jej tříští, ale měl by se naučit od nich odpoutávat. Každá myšlenka, každý pocit a každé přání, které nemají duchovní povahu, na něm ulpívají jako jinovatka na větvích stromu. Proto se v nás musí rozzářit jarní sluníčko, aby jinovatka roztála … Pak nalezneme svou skutečnou podstatu a budeme cítit, jak skrze nás proudí božský dech.

14. PROSINEC
Jak často váháte ukázat svou dobromyslnost z obavy, že vaše gesto nikdo neocení. Myslíte si, že lidé jsou nevděční, ba zlí a že se nevyplatí pro ně cokoli dělat. Takový způsob myšlení je ale škodlivý, protože ochromí to nejlepší, co ve vás je. Je docela možné, že jste někomu prokázali dobro a nebyli za to odměněni nebo dokonce vás oklamali. Pochopte však, že vaše jednání by nemělo být závislé na postojích těch druhých. Když činíte dobro, neočekávejte za to nic, spoléhejte jedině na Toho, Jenž všechno ví a umí ocenit vaše velkorysé jednání. A jestliže se vám od Něj dostane ocenění, může přeci přijít v podobě zlepšeného zdraví, přílivu síly nebo štěstí. Copak to není dostatečná odměna?!

13. PROSINEC
Mnozí lidé se domnívají, že v životě mohou dosáhnout úspěch, přestože jsou chladní, ustrnulí, zachmuření a bezcitní. To je však omyl! Pokud chce být někdo úspěšný, musí obživnout a naučit se projevovat život. K tomu může pomoci následující jednoduché cvičení. V okamžiku, kdy vás nikdo nesleduje, zvedněte ruce a vyšlete veškerou svou lásku zemi i nebi, andělům i Pánu a současně řekněte: "Miluji vás, miluji vás všechny, chci s vámi pobývat v harmonii."
Jestliže si zvyknete tímto způsobem vysílat do vesmíru intenzivní vibrace, budete se podobat zřídlu, slunci. Ti, kteří se ukrývají za svým chmurným obličejem, z něhož nevyzařuje žádná láska, ani dobrota či moudrost, ještě nepoznali, jak je takový postoj škodlivý nejen těm druhým, ale zejména jim samotným. Opravdu by se měli naučit projevovat svou lásku, pak se v nich probudí život a bude se zračit i v jejich obličeji, pohledu i přítomnosti.

12. PROSINEC
Správný pohled na věci lze dosáhnout jenom skrze čistotu, proto naše učení klade důraz na čistý život ve fyzické i v duchovní rovině. Celý osud člověka závisí na míře čistoty jeho "vnitřního zraku", a ta je zase závislá na způsobu jeho života. Jakmile se dopustí chyby a přestoupí božské zákony, jeho duchovní vnímání se zatemní, nedostává se mu už vedení, není varován a začne bloudit po cestách bez východiska. Každý by si proto měl uvědomit vazbu mezi svými každodenními postoji a čirostí svého pohledu, a jestliže se rozhodne vést čestný a důstojný život, podnítí tím vlastní očistu a jeho jemněhmotná centra začnou fungovat. Pak se mu také dostane správného řízení a vedení a nachází cestu zpět k pramenům, loukám, jezerům, pastvinám a horám svého pravého domova.

11. PROSINEC
Kdo se nesnaží živit v sobě duchovní ideál, není s to mobilizovat své energie a vést je správným směrem, pročež jeho život bude pak plynout neuspořádaně. Stačí jediný pohled na život mnoha lidí - jaký nepořádek a chaos v něm vládne! Proč? Protože jejich ideálem se staly peníze, moc, sláva a zábava. Přirozeně nelze popřít, že život mnoha z nich je docela originální a pitoreskní. Píše se o tom hodně románů a točí se mnoho filmů. Ano, jsou to docela napínavá dobrodružství o tom, jak někdo oklame a eliminuje svého protivníka, nebo jak zase jiný zruinuje svého konkurenta… Nicméně dříve či později budou muset oba draze zaplatit za to, že své schopnosti propůjčili docela podlému jednání, místo aby je zasvětili uskutečňování duchovního ideálu…

10. PROSINEC
Veškeré stvoření má vědomí, a to bez ohledu na to, zda náleží do říše minerálů, rostlin, zvířat nebo do světa lidí. Toto vědomí je však více nebo méně vzdálené, a to podle dosaženého stupně vývoje. Nejvzdálenější je u minerálů, proto jsou ve stavu absolutního klidu a nehybnosti. Vědomí rostlin se nachází ve středu Země; pokud s nimi chceme mluvit a chceme, aby nás slyšely a reagovaly, musíme se jich dotknout právě tam. Zvířata také nemají individuální vědomí, podléhají kolektivnímu vědomí, které se nachází mimo ně, a každý zvířecí druh má svou skupinovou duši, která je řídí. Tak například jejich doba páření, hnízdění, migrace, ale i línání probíhá u nich současně, protože poslouchají tuto skupinovou duši, na níž jsou závislí. Člověk je jediná bytost, která má individuální vědomí, což z něj činí bytost myslící a svobodnou.

9. PROSINEC
Snad každý nám dosvědčí, že není nad to mít rodinu, přátele a harmonické vztahy se svým okolím. Avšak ke kolika různicím dochází v rodinách, kolik přátelských a jiných svazků ztroskotá jenom proto, že jsme lehkovážní a nedbalí! Chceme-li mít dobré vztahy v rodině, s přáteli i s celým okolím, musíme dobře zvažovat, co říkáme. Pokud chceme s někým blízkým mluvit o nějakém choulostivém tématu, které se ho bezprostředně dotýká, vše si pečlivě promysleme předem. I obecně platí, že u každého tématu je zapotřebí dobře zvažovat svá slova, nereagovat unáhleně a "nevychrlit" své odpovědi zcela bez rozmyslu. Protože pokud svá slova bedlivě nepromýšlíme předem, téměř vždy hned zapomeneme na to, co jsme řekli, ale ti, jimž jsme je řekli, na ně nezapomenou.

8. PROSINEC
Láska ke kráse, zejména té duchovní a božské, nás může na cestě evoluce dovést dost daleko, protože představuje čistotu, harmonii a inteligenci. Taková láska je naší záštitou, která zabraňuje tomu, abychom se neztratili v průměrnosti, nízkosti a ve všem, co by mohlo naši duši znečistit. Je naším ochranným oděvem. Když si obléknete nové, čisté šaty, určitě v nich nepůjdete umývat nádobí, uklízet byt nebo mýt auto. Pokud ale nosíte špinavé šaty, docela s chutí si je špiníte ještě víc. Jaký závěr z toho vyplývá pro vnitřní život? Bude-li vaše nitro oděno do krásného šatu, kterým je čistá aura, plná jasného světla, pak určitě nebudete riskovat ušpinění tohoto skutečného oděvu, protože je vaší ochranou. A tak láska ke kráse vás může tímto způsobem spasit.

7. PROSINEC
Lidé se stále zabývají tím, že si dělají nějaké plány. Ale o jaké plány se jedná? Jen vzácně, opravdu velmi vzácně mají za cíl stát se božími služebníky a zprostředkovávat světlo. Nebylo by obtížné poskytnout jim při tom pomoc, spíše je obtížné přivést je k tomu, aby vůbec takový ideál hledali. Protože přání závisí výlučně na člověku, nikdo si nemůže místo něj něco přát, stejně jako nikdo nemůže místo něj mít hlad a jíst. Duchovní potravu všeho druhu (míněno symbolicky) vám nabídne každý mistr, ale požívat ji musíte sami. Kdyby ji jedl místo vás on sám, "přibral" by a vy byste "zhubli". Mistr vám sice poskytne vědění, ale od vás musí vyjít vůle akceptovat je a použít. Jestliže se vědění vašeho mistra setká s vaší dobrou vůlí, výsledky budou skvělé.

6. PROSINEC
Kolik lidí má velmi špatný zvyk hledat útočiště v sentimentalitě, přecitlivělosti a podvoluje se své slabosti! Místo aby nějak zareagovali a zakročili vlastním rozumem a myšlenkami, při sebemenším nezdaru upadnou do pasivity, začnou fňukat a čekají, že je někdo jiný bude litovat a utěšovat. "Já tě naprosto chápu, to všechno je tak žalostné!" Právě toto chtějí slyšet a začnou ještě dvojnásob naříkat. Je to s nimi jako s dětmi. Když dítě upadne, začne plakat. Když mu řeknete "Ty zlatíčko moje, ty sis tak ublížil a teď máš bolístku", začne ještě víc plakat. Pokud mu ale řeknete " Ale, prosím tě, to vůbec nic není, vždyť se ti nic nestalo", přestane plakat, otře si slzičky a bude si hrát dál. Mnoho dospělých je jako děti! Všechno možné je přivádí k bědování, které nemá konce! A ti ostatní, nevědomí, jim celé hodiny naslouchají, utěšují je, protože si myslí, že tím jim prokazují dobro. To přeci nemá cenu! Protože chceme-li někomu pomoci, musíme to dělat s rozumem a spíše jej zmobilizovat, jinak dosáhneme jenom to, že se ještě více  bude utápět ve své slabosti.
  
5. PROSINEC
Kult svatých je vlastně docela dobrá věc; nikoho nelze obviňovat z toho, že uctívá sochy, ikony nebo relikvie, že před nimi padá na kolena nebo že se k nim modlí. Musíme si však pořádně uvědomit, co tyto obrazy či relikvie ve skutečnosti představují. Jestliže se modlíte k nějakému obrazu, pak to není samotný obraz, jenž vám pomáhá a chrání vás. Obraz vám jenom pomáhá dostat se do spojení s bytostí, již představuje, což  už samo o sobě je hodně, protože vám nabízí velké možnosti. Přitom ve vědomí zůstane, že obraz či předmět je pouze formou. V náboženství jsou však tyto formy užitečné, ba nezbytné, ale nesmíme setrvávat jenom při nich, nýbrž za formou je třeba pokaždé hledat její princip a spojit se s ním, abychom dosáhli všechny vlastnosti, které vlastní. Jen za této podmínky budou vaše modlitby vyslyšeny.


4. PROSINEC
Jestliže někdo popírá existenci bytostí, které jsou lidskému rodu nadřazené, omezuje sám sebe a zatemňuje se. A přestože si to neuvědomuje, existence těchto bytostí je realitou.
Jak si člověk může namlouvat, že kráčí kupředu a že se zdokonaluje, když neví nebo nechce akceptovat skutečnost, že nad ním stojí celá vznešená hierarchie andělů, archandělů až po Boha? A protože se sám odstřihává od vzestupného řetězce bytostí, nebude mít nic a nikoho, kdo by mu pomohl přijímat energie vyššího řádu, aby na cestě své evoluce pokročil dál. V materiálním světě samozřejmě vždy existuje nějaká možnost, jak lze prorazit, i když nemáme ani nejmenší zdání o existenci vyšších andělských hierarchií. Ale v duchovním životě to není možné, tam dochází ke stagnaci, protože se vylučujeme z proudění božského života. Pouze ten, kdo si uvědomuje existenci těchto hierarchií, vidí stále před sebou světlo, a jenom tomu se dostává ten nezbytný vzmach, aby mohl pokračovat na své cestě.


3. PROSINEC
Pokud byste uměli pozorovat život ve svém okolí s úmyslem vzít si z něj nějaké poučení, zjistili byste, že existuje několik nástrojů, které vám pomohou dostat se z potíží. Vezměme jeden z příkladů, který si můžeme všimnout denně. Kdo dítě naučil, resp. kdo mu odhalil, že slovo má velkou moc? Když se totiž cítí být ohrožené, zcela bezděky vykřikne: "Mama!" Kde se dítě naučilo používat toto magické slovo? Kdyby nebylo volalo, matka by vůbec nevěděla, že se ocitlo v nebezpečí. Ale díky tomu slyší jeho volání a spěchá mu na pomoc. Proč tedy lidé nereagují stejně instinktivně jako dítě, když se dostanou do potíží, proč nevyšlou do nebe alespoň jeden výkřik?

2. PROSINEC
Pokud se na fyzické tělo člověka podíváme z hlediska anatomie, pak má dvě oči, dvě uši a jedny ústa. Ale z hlediska jeho spirituální anatomie má tři oči, tři uši, dvoje ústa, což odpovídá třem rovinám - fyzické (tělesné), psychické (duševní) a spirituální (duchovní). Třetí oko - to mystické -
se nachází uprostřed čela, třetí ucho se nachází v hrdle a druhá ústa na temeni hlavy, kde je korunní čakra - sahasrára, lotos s tisíci okvětními lístky. Těmito druhými ústy lze v duchovních rovinách mluvit i jíst. Existují dva způsoby, jakými lze v božském světě mluvit a živit se, a těmi jsou modlitba a přijímání. Také naše planeta Země má orgány, které se podobají těm našim. Jejími duchovními ústy jsou vysoká pohoří, jejichž nejvyšší štíty spojují Zemi s nebesy.

1. PROSINEC
Stvořitel  nás všechny učinil opatrovníky různých schopností, nadání a talentů, které musíme zušlechťovat. Možná namítnete, že to vyžaduje hodně práce a úsilí, které ti druzí snad ani nedokážou ocenit. Ale proč je pro vás tak důležité, aby vaše nadání bylo oceněno? Bůh, Jenž vám takové bohatství nadělil, přeci vidí, jak s ním nakládáte, a je od vás pošetilé, jestliže svůj růst činíte závislým na mínění druhých. To jediné, na čem by vám mělo záležet, je Jeho mínění, mínění vašeho Stvořitele. Jen pohleďte, co se děje se slavnými lidmi. V jednom jediném okamžiku jsou na ně upřeny oči všech obdivovatelů, no zakrátko poté upadnou do zapomnění. Dnes je vyzvedávají do nebe, a zítra je zatracují. Někdy se dokonce děje obojí najednou - jedni je obdivují a vychvalují, druzí by je roztrhali. A v jakém stavu pak končí, jestliže ve svém nitru nemají nic pevného a stálého, čeho by se mohli zachytit?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Byzovová Byzovová | E-mail | 3. prosince 2010 v 7:58 | Reagovat

suché suché suché chybí emoce

2 Kleva/Klevka Kleva/Klevka | 3. prosince 2010 v 11:33 | Reagovat

[1]: André Gide napsal:
Nejčastěji se stává, že člověk přisuzuje druhým jen takové city, jakých je sám schopen. :-) :-) :-)

3 Kleva/Klevka Kleva/Klevka | 3. prosince 2010 v 13:12 | Reagovat

[1]: City se projevují o to méně, čím jsou hlubší.
Honoré de Balzac :-)

4 Hanka-Bonaccia Hanka-Bonaccia | 4. prosince 2010 v 21:54 | Reagovat

DĚKUJI TI, Evi!!! Netřeba dsalších slov. jen vnímat... vsakovat... vstřewbávat... zvnitřňovat se... ožívat... Být. Žít. S Láskou HBK

5 b.darek b.darek | E-mail | 15. prosince 2010 v 0:26 | Reagovat

Hluboká i prostá slova
k inspiraci každodenní...
Kéž ta slova mystikova
aspoň cosi v lidech změní...

BD

6 BD BD | 15. prosince 2010 v 0:32 | Reagovat

MUDr. Byzovová reaguje, žel, adekvátně ke svému poznání. Z té její jediné věty je možno vycítit mnohé.

BD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama