ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

O.M.AÏVANHOV - LEDEN

1. ledna 2011 v 11:30 | O.M AÏVANHOV |  SPIRITUALITA

15. LEDEN
Žák duchovní školy bývá v neustálém očekávání nějaké návštěvy - návštěvy nějaké spirituální bytosti, posla nebes. Takové čekání má velkou moc, protože během něj se aktivují všechna jeho jemnohmotná centra. Díky nim zůstává žák v bdělosti, aby ve chvíli, kdy očekávání návštěvníci přijdou, byl připraven jim otevřít dveře - svou duši a svého ducha.
Jakou moc má čekání, to zdůrazňoval i Ježíš, když svým učedníkům řekl:
"Buďte jako lidé, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli, až přijde a zatluče na dveře. Blaze těm služebníkům, které pán, až přijde, zastihne bdící. Amen, pravím vám, že se opáše, posadí je ke stolu a sám je bude obsluhovat. Přijde-li po půlnoci, či dokonce při rozednění a zastihne je vzhůru, blaze jim." (Lukáš 12, 36)
Ano, služebníci, kteří zůstávají v očekávání příchodu Pána, ty Pán nejen pozve ke svému stolu, ale bude je i sám obsluhovat.
  
14. LEDEN
Chcete-li si každý den počínat správně, je důležité zjistit, jaké místo jste vyhradili svým pocitům a jaké myšlení. Všímejte si, v kolika případech poslechnete raději své pocity, vášně a instinkty, přičemž rozum vše sleduje z pozadí a do dění zasáhne jenom proto, aby vašim vášním poskytl prostředky k dosažení cíle. Avšak jestliže myšlení neplní svou úlohu a nesnaží se ovládnout city, vášně a instinkty, pak to znamená, že žijete v anarchii.
Položili jste si už někdy otázku, proč vesmírná inteligence umístila naši hlavu na nejvyšší bod těla a srdce o něco níže? Můžeme to srovnat s lodí, jejíž stroje pohánějící loď kupředu jsou dole, ale kapitánský můstek i s kapitánem, který určuje její směr, je nahoře.
Také my máme motor, srdce, které pohání naši loď. Kam by to srdce směřovalo, kdyby nebylo řízeno hlavou, kapitánem nahoře, jenž vše sleduje a udílí rozkazy, aby se loď bezpečně dostala do přístavu?

13. LEDEN
V noci, během spánku, máme vhodné podmínky pro to, abychom se účastnili výuky v neviditelném světě. A přestože nám nezůstanou žádné jasné vzpomínky na to, co jsme se učili, mnohdy cítíme, že naše dosavadní chápání věcí dostalo nový rozměr.
Každý den je jako nová existence, protože každé ráno se nanovo rodíme do světa. A každý večer z něj opět odcházíme, proto je velice důležité prožít poslední okamžik dne co nejlépe, neboť on určuje podmínky, v jakých prožijeme ten následující. Nezáleží na tom, jak jsme prožili právě uplynulý den, při usínání bychom se měli snažit zapudit z něj všechno, co zatemňuje naše vědomí, a vyvolat si z něj jen ty nejlepší okamžiky, myšlenky a pocity, aby nás provázely na té posvátné cestě do jiného světa. Následující ráno vstoupíme do nového dne s prožitky světla, klidu a radosti.

12. LEDEN
Nebe se nevzpírá nikomu z těch, kteří pochopili význam a hodnotu nesobecké lásky, ba naopak, odměňuje ho dnem i nocí. A i v případě, že se mu stane nějaké příkoří, nebe se postará o to, aby tuto újmu přijal jako odměnu…
Snad vás taková představa šokuje a nejste s to ji přijmout, ale proč? Nebo jste ještě nic takového nezažili? Pokud to nedokážete pochopit rozumově, měli byste se dnes alespoň pokusit meditovat o této pravdě. Bůh totiž vytvořil vesmír tak, že to, co nám zůstává odepíráno v jedné rovině, v jiné rovině se nám vrací a snad ještě v tisícinásobně lepší podobě, jen musíme vědět, jak to máme hledat.
Kdo zná zákon lásky a obětování, dává všechno a všechno také přijímá.

11. LEDEN
Naše pocity jsou jedna věc, myšlenky druhá, ale velice často některé pocity ovlivňují naše myšlenky, zejména když se cítíme vyčerpaní - to je však normální. Ale pokud takový neblahý pocit vyvolá myšlenky a pocity skleslosti, smutku a beznaděje, v takových chvílích je musí ovlivnit vaše myšlení.
A i když nad nimi nepřevládne, musí ve vás i nadále působit jako světlo, jako vzdálený maják, díky němuž se dokážete opět vzpružit. Navzdory svému vyčerpání a ochablosti musíte věřit své mysli a ne svému pocitu.
A pokud ve vašem zásobníku už nezbylo ani trochu energie, připomeňte si, že ten kosmický zásobník je plný energie, jen z něj musíte pomocí svého myšlení čerpat.
A jakmile vaše mysl začne nasávat první kapky této energie, začnete opět zářit, ačkoli ta záře už málem vyhasla…

10. LEDEN
Stává se, že když uděláte chybu, máte ve svém nitru pocit, že vás odsuzují? Nebo dokonce někdy trpíte jenom proto, že jste tak nedokonalí a slabí? Avšak ani v tom největším zoufalství nezapomínejte na to, že Pán na vás ve Svém království čeká, proto si to rychle namiřte vzhůru k Němu, odpoutejte se od všeho, co by vám v tom mohlo bránit, a utíkejte co nejrychleji… V tom rychlém běhu vám pomůže modlitba - intenzivní, vroucí modlitba. Umožní vám přeskočit všechny překážky, dostat se přes všechny zábrany… A až dorazíte do té hodovní síně, v níž je Pán oblažován uprostřed všech Svých andělů, všech spravedlivých duší, pak všem strážcům, kteří vás chtějí zapudit jako samozvance, řekne: "Ne, jeho horlivost ho dostala až sem, proto má právo zůstat mezi námi, připravte mu místo." A přijmou vás takové, jací jste.

9. LEDEN
Ježíš řekl: "Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou v pokoji" (Marek 9, 50).
Jaký je vztah mezi solí a tímto pokojem, který má vládnout mezi lidmi? V mnoha zemích mají zvyk vítat hosty podáním chleba a soli, jehož smyslem je vytvoření harmonických vztahů, vztahů, které mezi sebou navazují muži a ženy a které se upevňují rovněž společným stolováním. Přeci nesedáme ke společnému stolu, abychom vyvolávali konflikty nebo přerušili kontakty, i když k tomu přesto někdy dochází.
A jaká je vlastně ta sůl, která nám dovoluje žít společně v míru? Petr Danov v jedné přednášce řekl: "Jenom skrze sůl, rovnováhu mezi vaším intelektem a srdcem budete moci v sobě obnovit pokoj." Sůl je tedy výsledkem vnitřní shody mezi oběma principy - mužským a ženským, intelektem a srdcem. Díky tomuto souladu mezi oběma principy nalezneme klid; a pokud sami ve svém nitru budeme žít v pokoji, dokážeme žít v pokoji i se všemi ostatními.

8. LEDEN
Pokud na zemi existují místa nebo oblasti, do nichž můžete vstoupit jenom s propustkou, s pasem nebo vízem, mnohem více to platí  pro božský svět. Nestačí totiž, že se objevíte před nebeskými bránami a budete čekat, až se vám otevřou. Při nich totiž stojí bytosti, které řeknou: "Počkejte, nejdříve se musíme podívat, kdo jste a zda vás smíme pustit dovnitř."
A kdo o tom rozhodne? Přeci vaše mravní čistota. Pokaždé, když jednáte v souladu s božskými ctnostmi, vtisknou vám svou pečeť. Každá z nich zanechá své stopy a otisky, které se poté stanou vaší propustkou. Touto propustkou se pak prokážete na hranici božského světa a ona spustí jakýsi mechanismus, který vám umožní vstoupit. Možná ještě nemáte schválení Nejsvětější Svátostí, ale vy vstoupíte.

7. LEDEN
Jsme navyklí brát život, jak přichází, aniž bychom nějak zhodnotili jeho události. Jde o přístup obdobný jako při přípravě potravy, kterou zhodnocujeme - upravujeme přidáním oleje, soli, koření, octa a různých pochutin. Nebo vy snad jíte ryby takové, jak je vyloví? Ani zeleninu přeci nejíte takovou, jak vyroste ze země. Vaření je umění stravitelné a chutné úpravy různých potravinových produktů, které by byly nestravitelné nebo nechutné, kdybychom je neočistili, neuvařili a neochutili… Totéž platí o našem osudu a blahu.
Štěstí je totiž výsledkem opravdového vnitřního "kuchařského umění". Blahodárné momenty života se vám přeci nenabízejí jen tak samy o sobě, nemůžete si je jen tak utrhnout jako zralé ovoce ze stromu. Musíte se naučit zpracovávat každou životní situaci, především ty obtížné a bolestivé, a to tak, že je obohatíte o prvky svého ducha a své duše, tj. o elementy božské moudrosti a božské lásky.

6. LEDEN
Pečlivě si podržte v duši obraz proudícího zřídla, aby pramen života ve vás nikdy nevyschl a aby tento zdroj nikdy nepřestal plynout. To se vám povede, jestliže budete milovat, ale nesmí to být láska, která způsobuje trápení… Kdo ví, co je opravdová láska, má neustálou inspiraci, rozvíjí se a žije v kráse a poezii, protože se naučil milovat všechny lidské bytosti. Miluje je ale spíše na dálku, s jakýmsi odstupem, aby v jejich blízkosti nebyl náhodou zklamán. A pak je z nich vždy nadšený, bez ohledu na to, zda projevují laskavost, velkorysost nebo věrnost. Proto všem, kteří si stěžují na to, že jejich milovaní nebo bližní je tolik zklamali, můžeme dát tuto odpověď: "To je vaše vlastní vina, protože jste se jim chtěli tak moc přiblížit - to, co jste objevili, vás už natolik neohromilo: plesnivé sklepní stropy s pavučinami, mokřadě,
krajina porostlá trním a bodláky… to by zklamalo každého." Takoví jsou muži i ženy, a pokud je chceme i nadále milovat a být jimi nadšení, musíme na ně pohlížet s nepatrným odstupem.

5. LEDEN
Mnoho mužů i žen, kteří nedokážou unést svou přítomnost, se utíká k budoucnosti. Ale tím nezískají vůbec nic, protože dříve nebo později budou muset uznat, že tyto předčasné představy jim přinesou pouze prázdnotu a strach. Proto by měli začít tím, že se naučí s radostí prožívat už ten dnešní den, který jim přeci nabízí tolik věcí, které by měli zkusit, zhlédnout, promýšlet i ocenit! A aby tu přítomnou chvíli dokázali takto prožít, musí se naučit zastavit se, udělat si přestávku a nenechali se strhávat během událostí ani svým vnitřním rozpoložením, kterým na ně reagují …
Samozřejmě, že život plyne jako nepřetržitý proud, ale každý z nás by měl najít způsob, jak se v něm zastavit, abychom si udělali pořádek ve svém nitru a srovnali se do harmoničtějšího rytmu. Právě z tohoto důvodu je tak důležitá meditace. Meditace nám pomůže zpomalit překotný běh času, naladit své nitro na jiný rytmus a nastolit klid a světlo, které v něm budou působit poté ještě hodně dlouho.

4. LEDEN
Mnohé jevy vnímáme jako viditelnou realitu, ale ze všech je právě světlo tím, čím se duchovní svět projevuje nejznatelněji. Světlo nám umožňuje vidět svět kolem, ale samo je neuchopitelné. Proto také Boha často ztotožňujeme se světlem. Říkáme, že Bůh je světlem, ale co je to za světlo? Vždyť ve skutečnosti světlo neznáme… a to, co nazýváme světlem, je jenom hrubá materializace síly, která se nachází daleko nad ním a která v radiaci a oscilaci prostě přijala formu své manifestace.
Bůh je tedy mnohem víc než jenom obraz, jaký nám o Něm může zprostředkovat světlo.
Nic nám nedokáže poskytnout představu o Něm ani pochopení, nic Ho nedokáže definovat - s výjimkou toho, co odhalíme sami v sobě, když Mu začneme sloužit. Ale i když poté budeme s to mluvit o tom, co zažíváme a cítíme, nebudeme moci říct, kdo nebo co je Bůh.

3. LEDEN
(Text nezveřejněn)

2. LEDEN
Opravdová radost duše je takové rozpoložení, kdy život vnímáme jako Boží dar oproštěný od všech potíží, starostí a překážek, za což duše cítí vděčnost i potřebu stále za něj děkovat.
Chcete-li, aby se u vás často dostavovala radost, kultivujte ve svém nitru pocit vděčnosti vůči stvořiteli, ale také i vůči přírodě a lidem. Pak se takto vypěstovaný pocit bude k vašemu překvapení dostavovat často a nečekaně, i když vlastně nebudete mít zjevný důvod k radosti.

1. LEDEN
Představte si, že vyhloubíte strouhu, do níž napustíte vodu. Strouha je moudrost, která ukazuje správný směr a cestu, po níž se máte vydat; voda je láska, která vám na této cestě bude po celou dobu poskytovat podporu. Každý den, který prožijete v lásce a moudrosti, je přípravou na ten následující, který vás o to snadněji posune kupředu. Dnešek je pokračováním včerejška a na něj naváže zítřek a všechny další dny, měsíce a roky, celý život. A jeden takový život předznamenává cestu pro všechny další inkarnace.
Určitě si povšimnete, že ze začátku nebudete mít žádnou moc ani nad celým dnem, ba neovládnete ani jedinou hodinu, ale snad se vám povede ovládnout alespoň jednu minutu vašeho současného života.
A tak se ve svém nitru vynasnažte naplnit čistotou a pokojem alespoň tuto jedinou minutu. Tato minuta ovlivní tu další a ta zase další - takovým způsobem můžete minutu po minutě prožít celý život v harmonii.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 HBK HBK | 17. ledna 2011 v 22:45 | Reagovat

Díky Evičko!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama