ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

JAKÝ SMYSL MÁ LIDSKÝ ŽIVOT?

13. února 2011 v 19:01 | KLEVKA |  TÉMA TÝDNE
ves
Lidé, kteří spatřují veškerý smysl života jedině v tom, mít se v životě dobře, nedělají nijak dobře životu. Josef Čapek

Čím výše vylezl moderní člověk na žebříčku civilizace, tím větší je nebezpečí, že spadne dolů a zlomí si vaz. Chybí mu smysl života, nebo chcete-li, anděl strážný, který by měl vždy dětskou podobu. Jaromír Janata

Téma týdne SMYSL ŽIVOTA nabízí příležitost zamyslet se nad tím, proč vlastně žijeme, protože k otázce smyslu vlastního života dospěje dříve nebo později každá lidská bytost. Touto eschatologickou otázkou se zabývaly všechny filozofické a náboženské systémy světa a dalo by se říct, že každý z nás máme na ni svůj specifický názor závislý na vlastním vidění světa, na vlastním světonázoru…
Když se takový bezbranný a bezmocný človíček narodí do tohoto světa, je absolutně závislý na okolí, které ho obklopuje. Sám má nejprve co dělat, aby se na něj adaptoval, začal se v něm orientovat, poznávat ho a snažil se mu porozumět… Poté většinou přichází etapa, kdy zjistíme, jak krásné je žít na této planetě i s výdobytky její civilizace, a tak začneme svůj život žít naplno - vezmeme ho do vlastních rukou a dáme mu smysl podle vlastních představ. Děláme si plány do budoucna, navazujeme různé vztahy, budujeme si profesní kariéru a zařizujeme vlastní domov. A pak, když odrostou děti, si myslíme, že jsme dosáhli vrchol toho, čemu se říká smysl života. A začínáme stárnout…
Často však přijdou chvíle, kdy nás navzdory veškerému snažení "život skřípne" do svých kleští a položí před nás nějakou překážku, postaví nás před nějaký větší - menší problém, který musíme vyřešit, abychom se hnuli z místa…, a postupně zjišťujeme, že lidský život je velmi komplikovaný, plný zdarů i nezdarů, splněných i nesplněných přání, prostě štěstí a neštěstí i nenadálých zvratů a proměn. Někdo žije spokojený a pohodlný život naplněný dostatkem a blahobytem až do své smrti, někoho stíhá rána za ránou. Někdo sklízí jedno uznání svých bližních za druhým, jiný zase nepochopitelně žije sám, v ústraní a zapomnění. Někdo hromadí hmotné statky často i na úkor svých bližních, jiný žije "z ruky do úst" a raději se věnuje svému duchovnímu životu. Někdo žije ze dne na den bez zodpovědnosti za cokoli a kohokoli…
V naší kultuře se traduje názor, že žijeme jenom jednou, poté přijde smrt a nezůstane po nás nic. Takže, má to všechno potom nějaký smysl? Někteří jedinci právě proto pak přestanou usilovat o jakékoli hodnoty a začnou život doslova využívat - snaží se z něj vytěžit všechny hmotné* i nehmotné radosti a slasti bez ohledu na své okolí. Vždyť stejně je vše pomíjivé, tak proč by se o něco snažili? (*viz dnešní zneužívání sociální podpory...) S tímto názorem se dnes setkáváme dost často u některých skupin obyvatel, ale i u mladých lidí, kterým chybí životní perspektiva také z jiných důvodů…!
Ale přesto lidé odpradávna hledají odpověď na otázku, PROČ je stíhají rány osudu, pokouší se různými cestami odhalit tajemství svých osudů, prostě hledají SMYSL života. Křesťanské náboženství nabídlo alternativu vycházející z přikázání Bible - "Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou myslí; miluj svého bližního jako sám sebe." Přeloženo do současného jazyka - kdyby mezi lidmi panovala láska, byli by k sobě ohleduplní a nepůsobili by si vzájemně bolest a neštěstí…
Avšak s příchodem jiných filozofických a světonázorových nauk do Evropy, zejména poznáním buddhismu a hinduismu, se nám otevírá i jiná perspektiva, a tak při jejich studiu zjišťujeme, že teorie o minulých životech, teorie reinkarnace, nám dokáže zodpovědět, či lépe řečeno vysvětlit mnoho dosud nepochopených a nepochopitelných pocitů, postojů, reakcí na lidi a děje kolem nás i různé okolnosti či danosti našeho života, kdy nás tvrzení o prosté "náhodě" nemůže nijak uspokojit. Podle ní se nám opakovaným vtělováním do pozemských životů dává možnost opravit chyby minulých životů (učení karmy a dharmy - viz také příspěvek na tomto blogu), kdy sami na vlastní kůži prožíváme různé bolesti, utrpení, zkrátka to, co jsme kdysi sami způsobili jiným nebo jsme svým nevhodným zásahem dokonce zmařili působení harmonie a všeobecného dobra, které je smyslem zákona vesmírné morálky. Přitom nám v každém životě a při každém jednání zůstává svobodná vůle, která jediná může ovlivnit další průběh našeho vtělování i podobu úkolů, které máme v té které etapě zvládnout…
Tohle je skutečně snadno pochopitelné, pochopitelnější než skrytá symbolika biblických textů. A docela lákavá je také možnost, kterou nám reinkarnace nabízí - udělat reparát ze zpackaného života... Je už známou skutečností, že s šířením reinkarnační teorie se v psychoterapii  objevily pokusy o regresní terapii pacientů (např. Raymond Moody), kdy uvádění do minulých životů v hypnotickém stavu pomohlo objasnit některé fóbie, uvolnit psychické bloky nebo posílit ego pacienta.
To všechno je hezké, ale je tomu tak doopravdy? Kdo zaručí, že vzpomínky dotyčného jsou skutečnou realitou a ne jenom pouhou hrou fantazie...?
ŽŽ
Když se začteme hned do první knihy Bible, Genesis, a čteme verše "Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: - Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe...-", není to o tom, že máme ze svého života učinit to nejlepší, co jen dovedeme, a že máme tuto Zemi, která nám byla svěřená, spravovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, aby vzkvétala společně s lidským pokolením, které by mělo dospět ke své dokonalosti???
Móhandás Karamčand Gándhí řekl:
"Smysl života spočívá ve vytvoření Božího království na zemi, neboli v tom, že vyměníme sobecký, závistivý, násilnický a nerozumný život za život lásky, bratrství, svobody a rozumu."
Podle Ježíše (a podle současných znalostí) Boží království není život po smrti, ale změna k lepšímu právě tohoto světa, v němž žijeme. To je i nejdůležitější žádost modlitby "Otče náš", v níž prosíme o příchod tohoto království. To znamená, že "Boží království" je svět, ve kterém není žádná nespravedlnost, žádné vykořisťování a zneužívání lidí (viz časté využívání a zneužívání různého druhu i v dnešní době), žádné násilí, ale jenom láska, věrnost, sociální starostlivost, mír a spravedlivé společenství lidí, na něž se lze vždy spolehnout.
A tak si myslím, že bez ohledu na to, z jaké světonázorové perspektivy hledíme na smysl svého života, výsledek je stejný - měli bychom svůj život přijmout takový, jaký je, a udělat s ním to nejlepší, co je za nám daných okolností možné, abychom se za ním mohli v poslední hodině našeho života s klidem ohlédnout…

Láska je smysl našeho života a jeho jediný cíl.Benjamin Disraeli

sž
(Ilustrace - "obrázky.google.cz")
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Baffka  Mc Tees Baffka Mc Tees | Web | 13. února 2011 v 19:12 | Reagovat

Krásne napísané. Súhlasím. Mali by sme sa zmieriť s tým že iný už nebudeme. Ani zo zmenou imidžu. Pretože budeme stále rovnaký. Nechceme si však pripustiť že ked sme taký aký sme sme jedinečný pre tento svet.

2 Marpefi Marpefi | E-mail | Web | 13. února 2011 v 19:24 | Reagovat

Zdravím všechny,

jsem moc rád,že je aktuální právě toto téma, protože na něj nemusím psát žádný článek...ptáte se proč?

Protože na téma smyslu života mám celý blog.

Na něm se snažím provádět různé průzkumy z této problematiky (jeden je aktuálně "v oběhu", takže se můžete zúčastnit), zjistíte tedy, co si o smyslu života myslí většina lidí.

Dále se snažím dívat na smysl života z pohledu sebevraždy, z pohledu neexistence smyslu života, z pohledu existence Boha atd.

Věřím, že vás tento článek zaujme a každý si vybere, co hledá...jste srdečně zváni.

http://zivot-nazory.blog.cz/1102/smysl-zivota-uceleny-prehled-clanku

Ps. omlouvám se za reklamu, ale zde opravdu není možné zkopírovat obsah celého webu:)

S pozdravem

Marpefi

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama