ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

PROČ JE OBLOHA MODRÁ

5. února 2011 v 19:17 | Klevka |  TÉMA TÝDNE
ob

Pro mnohé lidi je pohled na modrou oblohu úchvatný, jak na tu jasnou ve dne, tak i na tu temně modrou za měsíční noci. V létě i v zimě. Také k nejhezčím obrázkům z dovolené patří ty, na kterých je vidět krajina se zářivě modrou oblohou nebo obrázky východu či západu Slunce, kdy tajemnost oblohy ještě zvyšují různé úchvatné barvy i s jejich proměnlivými odstíny…
Proč je ale obloha modrá, když sluneční světlo je vlastně bílé?
Z fyziky víme, že sluneční světlo nedopadá na povrch Země přímo, protože nejprve musí proniknout její atmosférou. Kdyby Země neměla atmosféru, byla by obloha černá.
Na cestě atmosférou se světlo setkává s  prachem, vodními kapkami či párami a různými částicemi, které svým chaotickým pohybem jeho směr mění, pročež se světlo rozkládá - to je fenomén známý jako rozptyl světla, který vnímáme jako paprsky.
Že světlo není jenom bílé, jak je vnímáme my, ale že nabízí celé spektrum barev, to vidíme na dalším přírodním fenoménu, kterým je duha. Je to jev, kdy padající kapky deště rozkládají sluneční světlo na jednotlivé barvy - červenou, oranžovou, žlutou, zelenou, modrou a fialovou; to jsou ty spektrální barvy, které známe z výuky fyziky.
Síla rozptylu světla závisí na jeho délce. Například modré (a fialové) světlo má kratší vlnovou délku než červené, proto je více rozptýlené - obloha je tedy modrá (modré světlo má 16x silnější rozptyl než to červené). Na fialovou barvu ale není lidské oko příliš citlivé, takže oblohu vidíme modrou, přestože je přítomna i zelená (to využívají malíři, kteří přidávají při malbě oblohy do modré zelenou, aby "trefili" tu správnou barvu).
Když je vzduch čistý a suchý, když v něm není mnoho prachových částic nebo vodních kapek, modrá barva je zářivější, což je obvyklejší ve studeném vzduchu. Za vlhkého počasí a výskytu vodních par nebo prachových částic jsou silněji rozptýlené i ty složky světla, které mají větší vlnovou délku. Výsledkem je bělavá nebo zatažená obloha.
Večer a ráno, kdy sluneční paprsky procházejí atmosférou šikmo a jejich dráha v atmosféře je dlouhá, se výrazněji rozptyluje i světlo žluté, červené a oranžové. To je důvod proč se Slunce jeví ráno (resp. večer) oranžové nebo červené - světlo ostatních barev je totiž cestou přes atmosféru rozptýleno mimo směr, z něhož Slunce pozorujeme...

Nezáleželo na tom, zda jsem pozorovala oblohu ve dne nebo za měsíční noci, pohled na ni mne vždy dokázal povznést do takových výšin, kam na mne už nemohly dosáhnout žádné starosti všedních dnů...
duha
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama