ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

VLASTNÍ VOLBA

11. dubna 2011 v 16:52 | HERMANN HESSE/KLEVA |  SPIRITUALITA
Nový úděl
už na mne čekal
na této Zemi,
a ještě před zrozením.
spatřil jsem obrazy,
příštího života …

Byly v něm starosti,
bylo v něm hoře,
byla i nouze,
tíha utrpení.
Spatřil jsem,
jak neřest mne ovládne,
jak uvíznu v omylech…
Také prudký hněv,
když ovládne mne zloba,
poté nenávist, zpupnost,
pýchu i zostuzení.
Ale viděl jsem také
radosti oněch dnů,
byly prosté trýzně, nářků…
Jak všude prýští
zřídla milodarů,
jak Láska těm dosud
v těle spoutaným
blaženost svobody
štědře rozdává,
a člověk jako vyvolený
duchů vznešenosti
z muk nízkého lidství
mysl svou vymaní…


Ukázali mi věci zlé,
ukázali i ty dobré,
viděl jsem spoustu nedostatků,
vlastních chyb;
ukázali mi vážnost,
za niž jsem platil,
i pomocnou ruku Andělů…

Film mého života
běžel tako dál,
tu slyším Rádce
jak se ptá ,
zda si troufám
tohle všechno naplnit…?
Rozhodná hodina
chvátá k cíli
a já zvažuji
znovu všechno zlé…
- Ano, chci jej prožít,-
zazněl rozhodně
duše mé hlas.
A tak připraven na nové žití
tiše jsem přijal
svůj nový los.

Tak jsem se zrodil
na tento svět.
Běduji?
Ne, i když nelibost
často mne ovládne.
Vždyť volba byla na mně
a já svému údělu
rád přitakal…

Volně podle Hermann Hesse:
Das Leben, das ich selbst gewählt
Originální text v němčině viz "SELBSTGEWÄHLT" na tomto blogu.


(Ilustrace na téma DUŠE z "google.cz")
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hanka-Bonaccia Hanka-Bonaccia | 23. května 2011 v 8:33 | Reagovat

Díky Evičko! Ano, volili jsme a teď se kolikrát divíme, nechápeme... nevíme. Však můžeme přemýšlet, poznávat, učit se, hledat pravdu. Kéž naplníme pozitivně svůj úděl a projdeme zkouškami, které jsme volili. :-)

2 Vladimír Vladimír | 25. května 2011 v 12:54 | Reagovat

Také se mi ta báseň líbila.
A ještě doporučuji od téhož autora jeho další povídku:Siddhártha: indická báseň (3)
Povídka Siddhártha napsaná v letech 1919 až 1922 nese podtitul "indická báseň". Vskutku básnickým jazykem se v ní vypráví příběh bráhmanského syna Siddhárthy, který hledá pravdu a smysl života. Hermann Hesse si při hledání cesty z myšlenkových a společenských krizí své doby i z krizí vlastních bere na pomoc myšlení Východu. Vedle čínské moudrosti jsou to především prvky hinduismu a zejména buddhismu, k němuž autor dlouhá léta inklinoval. Buddhismus však naprosto nebyl nějakým jeho "vyznáním" a povídka Siddhártha je dle Hesseho vyjádření výrazem osvobození od svázanosti indickým myšlením. V podstatě zde jde o velmi německé hledání svébytné osobní existence, vlastního já. Nikoli skrze nějakou nauku, ale osobním úsilím. Lidské moudrosti se nelze naučit pomocí doktríny, je nutno k ní dospět vlastním životem.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Přeložil Miloš Černý, nakladatelství Argo, 137 stran.

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Příběh se odehrává v Indii v prvním tisíciletí před naším letopočtem za doby života Buddhy.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍ POSTAVY:

Siddhártha - původem bráhman, neochotný podřídit se cizí nauce, jde po své životní cestě, mnohokrát se mění, dospěje přes mnoho poznání až k dokonalosti

MYŠLENKY DÍLA:

Každý musí jít po své cestě, ze které se musí sám poučit.

Všechno je jedno, všechny nauky jsou stejné, čas neexistuje, život je jenom koloběh věcí, které po sobě následují a pořád se vracejí.
Nejdůležitější na světě je láska.
CITÁT Z KNIHY:

Lidé našeho druhu snad ani nemohou milovat. Dětští lidé mohou; to je jejich tajemství.

A to je teď nauka, které se zasměješ: ze všeho, co je, ó Góvindo, zdá se mi být hlavní věcí láska. Prohledat svět, vysvětlovat ho, pohrdat jím, to ať zůstane věcí velkých myslitelů. Mně ale záleží jedině na tom, abych mohl svět milovat, abych jím nemusel pohrdat, nemusel jej a sama sebe nenávidět, abych mohl na svět a na sebe a na všechny bytosti hledět s láskou a obdivem a úctou.

Pohleď, Kamalo, když hodíš kámen do vody, spěchá nejkratší cestou ke dnu, Tak je tomu, když Siddhártha má nějaký cíl, nějaký záměr. Siddhártha nic nečiní, čeká, myslí, postí se, ale prochází věcmi světa jako kámen skrze vodu, aniž co dělá, aniž se pohne; je přitahován, nechává se padnout. Jeho cíl jej přitahuje, protože nevpouští do své duše nic, co by se mohlo cíli protivit.

To je to, čemu se Siddhártha naučil u šramanů, to je to, co pošetilí nazývají kouzlem a o čem si myslí, že je způsobeno démony. Nic není způsobeno démony, žádní démoni nejsou. Každý může čarovat, každý může dosáhnout svých cílů, umí-li myslet, umí-li čekat, umí-li se postit.

http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/hermann-hesse/siddhartha-indicka-basen-3.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama