ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

KREV NENÍ MLÉKO...

2. května 2011 v 12:15 | KLEVKA |  TÉMA TÝDNE
KREV… krev lze darovat, prolít, chrlit, vycedit, někoho lze zbít do krve, až je krví zbrocen, krev lze také potit; někdo - něco mi pije krev, něco - někdo dělá zlou krev, někdo má horkou - studenou krev, někdo má zase modrou krev; víme, že z cizího krev neteče, ale že na tom může lpět cizí krev; také můžeme mít něco v krvi; někdo může být mé krve nebo je můj příbuzný po krvi, pak nebudu bojovat proti své krvi; někdo se zase hádá do krve, někdo má rád vinnou krev…

Určitě jste se už někdy dočetli v knihách z horkého jihu o "krevní mstě"… Proč, no prostě proto, že "krev není voda" a zakládá na to nejsilnější pouto mezi lidmi, jaké na Zemi vůbec existuje.
A všimli jste si, jak se mnoha lidem při pohledu na krev dělá nevolno, dokonce zejména mužům, přitom se vůbec nerozpakují dát si na nejbližším rohu v nějaké hospodě pochoutku z jaterniček a jelítek nebo se na zabijačce nacpat "prdelankou"…
Pamatujete si, jak naše babičky či vaše prababičky urostlým dívkám říkaly, že "to děvče je krev a mlíko…!"
Jaký je někdo, kdo je "krvežíznivý"? Jsou to jenom ti upíři z hororů sající (nejen) lidskou krev? Jsou to i ta malá zvířátka - vampýři či upíři, která dokážou dost potrápit domácí skot hlavně v Jižní Americe pravidelným sáním jejich chutné krve...
Existenci teplokrevných i studenokrevních zvířat dokládá také rčení, že
"…na Narození Panny Marie - co má studenou krev, do země se zaryje….".
Krvežíznivého člověka, nyní rozuměj zabijáka, jsem dosud naštěstí nepotkala...
A přemýšleli jste někdy nad tím, proč z někoho sají komáři či ovádi a jiná létavá "havěť" krev ostošest a z jiných ne? U mne tomu tak bylo, léta jsem bývala v létě poštípaná jako po neštovicích a bojovala jsem s těmi potvorami všemi prostředky… včetně octa a petroleje! Dnes už dávno vím, že jim má krev chutnala prostě proto, že byla sladká - totiž 100 mililitrů krve má prý stejné množství kalorií jako jedna tabulka čokolády…!!!
Jako malé dítě mne fascinovalo, jak rychle se zacelovaly krvácející rány po mých pádech při honočkách s dětmi nebo při nepozorné jízdě na kole či na pořezaném prstu. Ve škole jsem se pak dozvěděla, že zázrak zacelování krvácejících ran mají ve své působnosti krevní destičky.
Zázrak zvaný "lidské tělo" jsem dosud vědecky zcela neprobádala, ale přesto mne fascinuje čím dál víc. Nelze ani pomyslet na všechny orgány a to množství různých procesů, které v těle probíhají, stačí se jen blíže podívat na krevní oběh!
Ne, nebudu citovat učebnice fyziologie, ani jiné… ale proč je vlastně krev červená?
Za to může železo v červených destičkách, které dává barvu také půdě, rzi, ale i Marsu - bez něj krev by byla bílá jako to mléko!
Barva krve se stala symbolem idejí, které musely být vydobyty krvavým bojem (viz VŘSR), nicméně jejich uskutečňování v praxi pak znamenalo uvězňování ducha...
Bohužel ještě zcela nevymizely (neblahé) vzpomínky na rudý prapor jakožto symbol komunismu, který však při poslední prvomájové manifestaci v Moskvě naplno ožil a který doprovázely rovněž portréty státníků a politiků spojených s opětovným prosazováním oněch idejí!
Při této příležitosti se nevyhnu ani už o něco sentimentálnější vzpomínce na rudé šátky našich pionýrů... A víte, že němečtí pionýři nosili šátky modré?! ...........................................................

Prosím, nevkládejte do kometářů žádné ankety nebo jiné formy propagace vlastních blogů. Děkuji za pochopení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama