ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

ZPRO/NEVĚRA

6. května 2011 v 8:02 | KLEVKA |  TÉMA TÝDNE
NEVĚRA je v pojetí lidového jazyka naší moderní doby označována jako "bokovka", v jadrnější mluvě našich předků je to stav či situace, kdy se někdo s někým "peleší", kdy někomu "zahýbáme" a tudíž mu "nasazujeme parohy", na což jsou zejména muži velmi citliví.
Novější výraz ONE-NIGHT- STAND se používá pro označení jedné z forem sexuální nevěry a v chápání moderní generace je taková "jednorázovka" něco zcela běžného, a tudíž omluvitelného, a s prostitucí - ale ani s divadlem! - nemá nic společného.
Myslím, že se nemusíme odvolávat na žádný morální kodex, abychom pochopili, že zpronevěra partnerskému slibu je něco, co se prostě nepatří, protože tím partnerovi ubližujeme - sice ne fyzicky, protože nejde o žádné políčky ani o jeho inzultaci, ale takovým jednáním zraňujeme jeho duši, která je nám oddaná a důvěřuje nám, a takové rány se hojí mnohem déle než ty tělesné.
Ale přesto si připomeňme alespoň něco, protože v posledních několika desetiletích došlo obecně k nesmírnému uvolnění (=poklesu) morálky.
Před nějakými tři a půl tisíci lety Mojžíš dostal na hoře Sinaj dvě kamenné desky, do nichž byla vytesaná pravidla mravního života jakožto smlouva mezi Bohem a jeho vyvoleným národem Židů, který právě vyvedl z egyptského otroctví… zázračným přechodem přes Rudé moře.
V devátém přikázání tohoto Desatera se říká:
Nepožádáš manželky bližního svého.
Jinými slovy:
Nebudeš žádostivě dychtit po ženě svého bližního, měj v úctě lásku mezi mužem a ženou. Nemusíš zatěžovat svůj život dychtěním po kradené lásce, která působí rozvraty. Já, tvůj Bůh, ti dávám lásku ryzí: drž se mne a poznáš lásku obšťastňující.
Z textu je patrné, že Bůh se přimlouvá jenom k mužům, ne k ženám. Proč?
V pojetí některých starých národů muž mohl mít více žen, což se dodnes pod pojmem mnohoženství dodržuje v některých náboženstvích, ale už bylo nemyslitelné, aby žena byla nevěrná svému muži - taková si zasloužila jedině smrt. (Mimochodem - dnešní moderní ženy jsou určitě vděčné evropskému ženskému hnutí 18. a 19. století, že neúnavně usilovalo o zlepšení postavení žen ve všech oblastech společenského života a že dnes je žena už alespoň v některých ohledech a podle zákona zrovnoprávněna s mužem.)
V této souvislosti je příznačné biblické vyprávění o ženě, která byla přistižena při cizoložství, za což měla být podle Mojžíšových zákonů ukamenována. Když ji farizeové přivedli k Ježíšovi a požádali ho o rozsudek, Ježíš nejprve mlčky psal prstem něco do písku, a když na něj naléhali, pronesl památnou větu:
"Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ní kamenem!"
A opět se sklonil a psal něco do písku…
Po chvíli ticha se přítomní začali jeden po druhém vytrácet z místa…
Ježíš byl sice znám jako přítel hříšníků, nicméně tento příběh vůbec neznamenal podporu hříšného konání nebo jeho tolerování, což by docela zapadalo do morálky dnešní doby.
Právě naopak, jeho postoj vyjadřuje dodatek, který řekl oné ženě, když osaměli:
"…ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!"
… Tam, kde už oné jeruzalémské cizoložnici nikdo nedával žádnou šanci, tam jí láska a tolerance zachovala život…
Tento příběh má v sobě hlubokou moudrost ve více ohledech.
Ježíšovi hlásajícímu pravdu a lásku nešlo o to, aby se zalíbil zákoníkům a farizeům tím, že potvrdí platnost starého zákona a nechá ženu zabít. Kdyby tak učinil, obvinili by ho u Římanů za podněcování k vraždě a za náboženské výtržnosti. Avšak po Ježíšově odpovědi museli oni sami odejít zahanbení a mlčky,...nejprve ti nejstarší. Snad proto, že čím je člověk starší, tím více hříchů stačí napáchat, anebo má více času a rozumu si je uvědomit?
A co my, tady a teď? KDO Z NÁS JE BEZ CHŘÍCHU? Dokážeme si uvědomit své chyby a snažit se o jejich nápravu? Dokážeme jít a nehřešit? Šancí máme víc než dost.My se však bráníme veřejnému soudu, často s pomocí silných přátel (a nakradených peněz) utíkáme za hranice, v lepším případě se odvoláváme… Oceňujme proto ty, kteří dokázali uznat své hříchy, dokázali ustoupit ze svých postojů.
S tím velice kontrastuje chování některých kněží, kteří se zpronevěřili slibu čistoty, který dali jakožto Ježíšovi následovníci, a své tělesné choutky uspokojovali pedofilním chováním. Když se pak jejich poklesky dostaly na veřejnost (zejména v USA, Irsku, Německu), katolická církev se všemožně snažila zamést je pod koberec, a pokud obětem jejich počínání bylo vůbec přiznáno nějaké odškodnění (snad pouze 25% z přiznaných provinění), odškodné platil stát…
"Jestliže nám Bůh dal sexualitu, dal nám i vůli ovládat své choutky!" řekl jeden z těch, kteří se s licoměrností celibátu neztotožňují.
V každé oblasti našeho současného života by tedy mělo platit:
- Jdi a už nehřeš!
A tak jestliže láska ve všech svých podobách je nejvyšší hodnotou našeho pozemského života, neznevažujme ani tu sexuální svým promiskuitním chováním.

Ilustrace: Benetka
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucii Lucii | Web | 6. května 2011 v 9:58 | Reagovat

Ahoj..prosim hlasuj tady http://twilightsaga-original.blog.cz/1104/foto-mesice-semifinale  pro koho chces :)) vazne moc diky ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama