ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

LETNICE

13. června 2011 v 13:47 | Klevka |  SPIRITUALITA


"Když nastal den Letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě, a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. Byli ohromeni a divili se: "Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje? Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči: Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie, Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané, židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!"
(Skutky apoštolů 2, 1-11)
Stát se to dnes a být mezi těmi vyvolenými, zajásali by všichni tlumočníci, překladatelé, ale i ti, kteří se cizí jazyky teprve učí, nebo mají naučit…
Ale - nyní vážně.
Letnice - latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pente kosté (hémerá) padesátý den - Seslání Ducha Svatého neboli Svatodušní svát ky byly považovány za
jeden z nejdůležitějších křesťanských svátků vůbec. Slaví se 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně a pochází z židovského "svátku týdnů" (Šavu´ot), který se vztahoval k předání Zákona na Sinaji. V křesťanství se tradují od roku 130 jako (výše popsané) seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově zmrtvýchvstání. Bible označuje tuto událost jako "zázrak", který vykompenzoval babylonské zmatení jazyků, kterým Bůh potrestal pýchu a aroganci stavitelů babylonské věže.
Nyní apoštol Petr říká přítomným:

" Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého. Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh."
(Skutky apoštolů 2, 38-39)

Letnice jsou tedy náboženským svátkem označovaným také jako narozeniny církve a jsou ukončením velikonoční doby - v liturgii se vždy používal slavnostní římský oděv červené barvy, který byl barven purpurem.
V mnoha evropských zemích (všechny německy mluvící země, země Beneluxu, Francie, Itálie, Maďarsko, Švédsko aj.) jsou rovněž všeobecně uznávaným společenským svátkem a tudíž dnem pracovního volna, kdy ožívají mnohaleté lidové zvyky a tradice spojené s tímto dnem, zejména se svatodušní nocí. Dokonce mezi mladými lidmi v Německu a Rakousku je tradičním zvykem organizovat letniční tábory…

V českých zemích se letnice slavily od příchodu křesťanství, avšak ještě dlouho poté v lidové zbožnosti přetrvávaly pohanské obyčeje, které však pomalu přerůstaly i do nového náboženství. Dokládá to kronikář Kosmas, který v roce 1092 referuje o knížeti Břetislavu II., jak "ze země vyháněl čarodějníky, věštce a pohanské hadače". Podle Kosmy tento kníže vykořenil též "obyčeje pověrečné, které vesničané, posud polou pohané, o Letnicích v outerý nebo ve středu zachovávali, přinášejíce dárky ke studánkám, oběti zabíjeli a zlým duchům obětovali".

O Svatodušní neděli se zachovala tato rčení:
  • O svatém Duše choď ještě v kožiše.
  • Na Svatého Ducha nesvlékej kožicha
  • Po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
  • Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
  • Na Svatého ducha bláto - bude laciné mláto.
  • Prší-li na Svatého Ducha, jsou klepána žita.
  • Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.
  • Na Svatý Duch do vody buch!
  • Svatý Duch přinese plný pytel much.
Svatodušní pondělí se dochovalo v těchto pranostikách:
  • Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
  • Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
Jedním z nejhezčích a snad nejznámějších zvyků je Jízda králů na Slovácku, která se dodržuje dodnes.
Zpěv vodního ptáka se šířil na Šumavě u německého obyvatelstva, protože původně se tradoval v Bavorsku v 17. století. Chlapci označili jednoho mezi sebou za vodn ího ptáka a poté chodili po vsi, zpívali, tropili vtípky a dostávali výslužku.
Na Slovensku má tento svátek název "turíce". Pochází ze slova "tur", který byl původním symbolem svátku spojeného se začátkem jarních prací. Staří Slované přinášeli ke studničkám dary a duchům obětovali domácí zvířata - i dnes se zachovává tradiční otvírání studánek, které musely být obřadně vyčištěny a upraveny, včetně symbolu obětování beránka. Domů nosili zelené ratolesti, které měly ochranné vlastnosti - měly za úkol přitahovat dobré sily a chránit příbytky před zlými silami, proto se často používala zelená barva. Dalším zvykem zaměřeným na ochranu proti zlým silám bylo práskání bičem na loukách i ve vesnicích a zakládání letničních ohňů.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama