ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ...

POSELSTVÍ VÁNOC

12. prosince 2011 v 20:04 | zdroj |  ÚVAHY O DNEŠKU
Čechy, Němce, Francouze čeká každoroční nadílka shodně na Štědrý večer; příslušnými nadpřirozenými dárci jsou v těchto zemích Ježíšek, der Weihnachtsmann a Petit Papa Noël.
Avšak jiný kraj znamená i jiný mrav. Například v Nizozemsku nadílí Sinterklaas ( Mikuláš) už 5. prosince večer a dost. Vánoce se slaví v poklidu
a většinou už bez dárků - Ve Švédsku naděluje 13. prosince svatá Lucie, v Itálii 6. ledna bezzubá čarodějnice Befana a ve Španělsku téhož dne svatí Tři králové, Los Reyes Magos. Děd Moroz se Sněguročkou chodí po pravoslavném způsobu obšťastňovat děti až 7. ledna. Štědrý den Angličanů a Američanů se spíše podobá našemu silvestru. Dárky se dávají až 25. prosince ráno. V anglosaském prostředí je pro nadílení jiná mikulášská inkarnace, Santa Claus.
Všechny tyto štědře nadělující nadpřirozené bytosti už odedávna zaměstnávají fantazii dětí. Alespoň do té doby, než odhalí šedou životní realitu, že naděluje tatínek. Je tomu letos 106 let, co jedna americká holčička chtěla mermomocí vánočnímu tajemství přijít na kloub - a to s pomocí redakce novin.Jmenovala se Virginie O' Hanlonová a žila s rodiči v New Yorku. Jednoho dne roku 1897 napsala deníku Sun čtenářský dopis:
" Je mi osm let. Někteří z mých přátel říkají, že žádný Santa Claus neexistuje. Táta tvrdí, že Sun vždycky píše pravdu. Řekněte mi tedy, prosím: Chodí Santa Claus?"
V oddělení dopisů si s tímto dotazem nevěděli rady a v celé redakci zavládly rozpaky. Nakonec dopis přistál na stole šéfredaktora Sunu. Byl jím zkušený novinář Francis P. Church, syn baptistického kazatele, absolvent Kolumbijské univerzity, který za války Severu proti Jihu pracoval jako frontový dopisovatel deníku New York Times. Bylo o něm známo, že ho máloco dokáže vyvést z míry. Věděl si tedy rady i nyní s dotazem na existenci Santa Clause.
Především si uvědomil, že nesmí zklamat dívčinu důvěru v informovanost a pravdomluvnost printmedií. A tak jí v obvyklé časové tísni redakčního provozu za pouhých pár minut napsal osobní odpověď. Text vyšel příštího dne na titulní straně Sunu.

Vánoční poselství šéfredaktora Churche

"Milá Virginie, Tvoji malí přátelé nemají pravdu. Věří pouze tomu, co sami vidí; věří, že nemůže existovat nic, co nemohou postihnout svým malým rozumem. Všechen lidský duch je malý, ať náleží dospělému, nebo dítěti. Ve vesmíru se ztrácí jako maličký hmyz. Takový mravenčí rozum nepostačuje, abychom pochopili celou pravdu."
A pokračoval:
" Ano Virginie, Santa Claus existuje. Existuje stejně jistě jako láska, velkorysost a věrnost. Jelikož toto vše existuje, může náš život být krásný a plný jasu. Jak ponurý by byl svět bez Santa Clause! To bychom neměli ani Virginii, ani víru, ani poezii - nic z toho, co činí život snesitelným. Zůstal by jen třepotavý zbytek viditelné krásy. Avšak světlo dětství, které prozařuje svět by muselo uhasnout.
Santa Claus existuje, protože jinak bys nemohla věřit ani svým pohádkám. Jistě, mohla bys požádat tatínka, aby na Štědrý den vyslal lidi, kteří by Santa Clause chytili. Ale žádný z nich by ho nespatřil. Co by to dokázalo? Žádný člověk ho nemůže uvidět jen tak. To ale vůbec nic nedokazuje.
Nejdůležitější věci zůstávají mnohdy skryty našim zrakům. Například víly, které tančí v měsíčním svitu na paloučku. A přesto existují. Cokoli vidíš nikdy nespatříš celé. Můžeš rozlomit kaleidoskop a hledat nejkrásnější barevné útvary. Najdeš pár pestrých střepin, nic víc. Proč? Protože skutečný svět je zahalen závojem, který nedokáže protrhnout žádné násilí. Poodhrnout ten závoj může pouze víra a poezie a láska. Pak najednou spatříme všechnu krásu a nádheru za ním.
Asi se zeptáš, jestli je to pravda. Ano, Virginie, je, a nic na tomto světě není pravdivější a trvalejší. Santa Claus žije a bude žít věčně. Ještě tu bude za desetkrát deset tisíc let, aby potěšil děti jako jsi Ty a naplnil radostí každé otevřené srdce. Veselé Vánoce, Virginie, Ti přeje Tvůj Francis Church."
Výměna dopisů mezi osmiletou Virginií a šéfredaktorem Churchem se odehrála v prosinci 1897 - před 114 lety. Sklidila nesmírný úspěch, redakce byla zasypána tisíci souhlasných čtenářských dopisů. Newyorský deník Sun ji od té doby uvěřejňoval vždy znovu v předvánočním týdnu na své titulní stránce, ještě mnoho desetiletí po roce 1906, kdy Francis P. Church vydechl naposledy. Dopis se stal nedílnou součástí tradice listu až do roku 1950, kdy deník zanikl. Tehdy však převzaly štafetu četné angloamerické a i mnohé jiné noviny a časopisy na celém světě, v Evropě také německý týdeník Welt am Sonntag.
Oba dopisy - dávná dětská otázka a nadčasově moudrá úsměvná odpověď novinářova - tak nezanikly ani roku 1971 smrtí Virginie O' Hanlonové, ředitelky školy ve výslužbě; ozývají se v různých koutech světa podnes.
V roce 1999 převzaly tuto štafetu poprvé i naše Lidové noviny. Myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Přejme si, aby tichá štafeta naděje a dobra obstála konfrontaci se silami temnost, zla, vražedné nenávisti. Přejme tomuto poselství lásky - slovy dávno zesnulého amerického novináře Francise P. Churche, "aby nikdy nezaniklo a zaznívalo na světě lidí ještě za desetkrát deset tisíc let".
Jiří Löwy, novinář.
( LN č. 299 Ročník XVI)

KLIDNOU POHODU VÁNOČNÍCH SVÁTKŮ V KRUHU RODINY A ŠTĚDROU NADÍLKU LÁSKY NA CELÝ ROK 2012 PŘEJE KLEVKA
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama